My name is HellGirl (Sequel to My name is G.O.D)

BACK TO ASGARD

Lokimu třeštila hlava, protože se v tom hluku nedokázal pořádně soustředit. Od chvíle, co sem do Yotunheimu dorazila Astrid, uplynulo už několik dlouhých, mučivých hodin a on stále nedokázal přesvědčit Sigyn, aby se svými Valkýrami zůstala zde, v relativním bezpečí před... před tím, na co ani nedokázal pomyslet.

"Zbláznil ses?" Soptila Sigyn a nervózně přitom přecházela sem a tam a její dlouhý zelený plášť vytvářel chladivý vánek, jako by tady už tak nebyla dost zima. "Nemůžeš jít beze mně!"

"Stačí mi Válí, Zenia a několik nejlepších Valkýr. To ostatní už zařídím, Hela tam už určitě poslala své nemrtvé vojáky."

"Nenechám tě odejít samotného!" Sigyn se postavila přímo před něj a z jejích zelených očí přímo sršely blesky.

"Bojíš se, že ublížím tomu tvému miláčkovi z Midgardu? Neměj obavy, Thor si ho nejspíš velmi dobře střeží..." Odsekl stroze a tím ji na chvíli umlčel. Čekal, že se prudce ohradí a bude se vymlouvat, ale kupodivu na Toma Hiddlestona v tuto chvíli nejspíš vůbec nemyslela. Vzala jeho obličej do dlaní a tvářila se velmi vážně.

"Dosud jsem ti to nikdy neřekla, ačkoliv to vím už dlouhých pár let," zašeptala tak, aby je ostatní neslyšeli. "Ragnar tě chce zabít. Bude velmi silný, nevím jak se mu to povede, ale porazí tě, budeš před ním klečet na kolenou. A jedinou nadějí je Narfi. Ale já vás dva nenechám samotné, musím tam být, abych se přesvědčila, že Bohové z Valhally nelhali a to proroctví se naplní tak, jak jsem to pochopila já."

Loki na okamih znehybněl, když mu došlo, co mu právě řekla. Ne proto, že mu něco tajila - a tak dlouho... Ale proto, že on znal úplně jiné proroctví. A to mělo přinést smrt právě Sigyn. Něco tak strašného ji ale nehodlal sdělit, protože byl přesvědčen, že by tím víc chtěla odejít s ním na Asgard.

Místo odpovědi udělal opatrný krok dozádu. Koutkem oka se přesvědčil, že Válí a ostatní stojí za jeho zády a před ním je pouze Sigyn a dvě velké, mocné Valkýry.

Zvedl ruce a pronesl několik tichých slov v jazyce, kterým už nikdo nemluvil. 

"Neopovažuj se!" Zařvala Sigyn, která pochopila, co vlastně dělá, ale už bylo příliš pozdě. Loki ji zamknul kletbou, kterou nedokázala porazit. Kouzlo kolem ní a jejích společnic postavilo neviditelné hranice, které je měly udržet v Yotunheimu. Fungovalo to tak, že dovnitř toho kruhu se dalo vstoupit, ovšem ven už nikoliv.

Loki rukou naznačil vzdušný polibek, pak se otočil a pokynul ostatním na odchod.

Vyprovázely je pouze šťavnaté nadávky doruda rozzuřené Sigyn.

****

Na Asgardu je přivítalo téměř peklo. Obyvatelé Asgardu a Thorovi vojáci se marně snažili vzdorovat Armádě nemrtvých, která poslouchala pouze Helu, ale její vojáci nechávali Lokiho a jeho doprovod zcela na pokoji, vůbec si je nevšímali.

Loki úplně klidně dorazil do paláce a hned si všiml upoceného Thora, jak kolem sebe mává Mjolnirem a příšerně kleje, což obvykle nedělal a to na Lokiho obličeji ihned vyvolalo pobavenou grimasu.

Válí a Zenia si rozdělili vojsko Valkýr na dvě stejné části a postupně začali obkličovat Thora a jeho společníky, což se jim nakonec podařilo. 

"Ale, ale bratře, co takový rozruch?" Zeptal se Loki líně a netečně si u toho čistil nehty. Armáda nemrtvých zůstala najednou nehybně stát, s příšerným mrtvolným puchem, vznášejícím se všude kolem

"Vrať mi zpátky můj trůn a nic se ti nestane, ty a tvá rodina můžete v klidu odejít," odpověděl Thor zadýchaně a na důkaz toho, že to myslí vážně, trochu zatočil Mjolnirem v ruce.