Dej Šanci Lásce

2.kapitola

Kráčeli jsme směrem k domu.Ani jeden jsme nevydali jedinou hlásku, protože jsme byli zaskočeni jk dluhem tak částkou.To přece nemůže být pravda!TAk nejdřív přijdu při autonehodě o manžela, hned ten samý rok vyřizuju taky spoustu splátek a papírů a ještě to není moc!Kdybych nebyla na takovéhle věci od Matějovi smrti zvyklá, asi bych se psychicky zhroutila.

Vystoupala jsem po malém schodišti na verandu.Už odsud jsem slyšela řev dětí, to se asi zase chytly.Vešla jsem do dveří směrem do malé chodbičky.Vašek se ztratil někam ke kuchyni a já se vydala hlouběji do domu.Když jsem přišla do našeho společného obýváku, uviděla jsem děti, jak po sobě házejí polštáře.Normálně bych je jen okřikla, ale teď jsem byla vytočená a krev ve mně vřela.To tak, aby mně ještě ony dělaly starosti.

,,No tak, přestaňte!''zařvala sem a každému sem vlepila pohlavek.Kryštof ho schytal, ale Jessica stačila uhnout, ale jak uskočla, spadla z gauče.

,,Mami, Jessica se mi zase posmívala kvůli tomu, že jsem s ní nešel jezdit!''žaloval Kryštof.Kvůli tomuto se hádaly neustále a byly také proto rozdílní.Povzdechla jsem si a šla si pro vysvětlení.

,,Proč to děláš, Jessico''?optala jsem se své dcerky.

,,Protože je o pravda,''odsekla mi,,nevystrčí paty z domu a furt čučí do těch pitomejch knížek a ty jsi taky věčně pryč-Takhle se mnou nemluv!''zvýšila jsem to'n hlasu.,,Ty moc dobře víš, že mám práci a nefákám se, ono to není tak jednoduchý každý den vstávat.krmit,kydat a já nevím co ještě.A ktomu mít ještě další starosti, aby jsme všechno zaplatili, aby jste mohli dělat to, co Vás baví a podobně, víš?''řekla jsem jí a ona jen sklopila hlavu.

,,Tak, a taky jste už dost velký nato, abych se s Vámi trochu podělila o mimořádnou situaci.''

,,Co se děje, mami?''zeptal se Kryštof.Vždycky se o toto víc zajímal, než jeho sestra.

,,Víte..než táta zemřel, tak si půjčil peníze, ale né od banky, od nějakých lidí..a teď za mnou byli z úřadu, že dlužíme 420.000.''obeznámila jsem jim situaci a v jejich očí se objevila úzkost.To, co se stalo Matějovi jsme probírali už před několika lety a oni se s tím smířili, i když Jessica se čas od času z toho musí vyplakat.Měli s jejím otcem tolik společného a byli si neuvěřitelně blízcí.

,,No a..co budeme dělat?''přerušila ticho Jessica.

,,Co by,''odvětila sem,,nemáme jinou možnost, než ten dluh splatit, jinak přijdeme o všechno.O statek, dům, koně i onaše věci.Museli by jsme si najít nějaký byt a já bych se musela vrátit zpátky do insitutu.Jiná možnost by nebyla.''

,,Ale my to zplatíme..že, mami..''zeptá se Kryštof.I když se vždycky stavil k věcem přímo, tohle ho zaskočilo.A nejen jeho.

Všichni jsme byli v šoku.Ale šok se mísil ještě s něčím.Byl to strach a starost.Starost, že přijdeme o vše, co máme.O vše , co máme rádi, co milujeme a co je naší součástí.

,,Nevím, zlato,''odpovím mu,,ta částka je opravdu velká a momentálně moc nevyděláváme.Koně se v minulých dostizích a na přehlídkách neumisťovali dvakrát moc dobře.Ale nebojte se, nedopustím, aby jsmemuseli jít pryč.Chovejte se jakoby se nic nedělo, dělejte stále to, co Vás baví a netrapte se, ano? Tohle je moje starost..''

Mlčky oba dva přikývli.

Obdivuju je.

Jsou tak stateční a nedají na sobě znát svůj strach a bezmoc.V životě toho ztratili dot a já nechci, aby se trápili ještě s tímhle.

,,TAk, pojďte se najíst, pro dnešek myslím, že toho máme všichni dost.''vybídnu je a vydám se směrem ke kuchyni.

Ale něco mi říká, že tohle bude ještě dlouhý večer...