(Ne)Oblíbenost

Skončilo to?

Myslela jsem si, že když máma zavolá do školy, tak se to zlepší a už mě nebudou šikanovat. Tak jsem šla do školy, celkem jsem se těšila, protože jsem si myslela, že se skamarádíme a bude to devítičlená parta, nebo bych se mohla jít konečně naobědvat a taky si s někým sednout a byli by jsme kamarádi. Byla jsem už před školou a tam byla parta, ale já jsem se nebála, protože mamka volala do té školy. Nejdříve dělali, že mě neviděli, ale pak, když jsem je přešla, tak za mnou šli. Otevírali mi batoh a vyndávali mi věci, ale bohužel jsem je neslyšela. Ve škole jsem si připravovala věci na hodinu, ale...ale všechny věci byli pryč! Zůstala tam jenom žákovská knížka, která byla popsaná a pomalovaná. Jinak tam nic nebylo! Na hodině jsem se omluvila češtinářce, že nemám učebnici ani sešit hrozně se na mě zlobila a řekla mi ať jí dám žákovskou knížku, tak jsem jí žákovskou podala a zlobila se na mě i za to, že moje žákovská knížka vypadá jako salát. V tu ránu někdo zaklepal a byla to paní ředitelka a řekla „Dobrý den omlouvám se, že ruším, ale chci mluvit s Adamem, Pavlem, Matějem, Adélou, Sabinou, Karolínou, Leonou a Simonou  (←parta)” a pak ještě dodala „A pak si zavolám ještě Markétu” parta zamumlala a šli za ní, prošli kolem mé lavice a Adéla (vůdkyně) mně dala nenápadně pohlavek. Když se vrátili šla jsem za ředitelkou já, bušilo mi srdce jako o závod i když jsem nic neudělala
Ř: Ahoj, tak jsem si s nima promluvila a včera volala jejich matkám.
J (já): No a co říkali?
Ř: Prej, že s tebou kamaráděj a že si dělají jen legraci co mi na to řekneš?
J: Ale ne nekamaráděj se mnou! A nedělají si legraci!
Ř: Co ti udělali jako poslední?
J: No ráno jsem šla do školy a rozepli mi batoh a vyndali mi věci
Ř: Dobře to je vše. Jak jsem slíbila, tak zavolám tvé matce
J: Dobře
Ř: Tak můžeš jít
J: Dobře, tak nashledanou
Ř: nashledanou

Měli jsme matematiku, opět jsem se omluvila, že nemám učebnici a sešity a napsala mi to do žákovské knížky. Dostávali jsme ohodnocené testy dostala jsem 1 stratila jsem jenom 0,5 bodu.
Byla přestávka a mobil je ve škole můj nejlepší kamarád. Ale najednou jdou k mé lavici, vzali mi penál a začali si s ním házet, na to jsem byla už zvyklá a tolik mi to nevadilo. Vzali mi můj test to už se mi nelíbilo „Nechte ten test!” a roztrhali ho „říkala jsi něco?” a zasmáli se „jo třeba to, že tě takzvaně šikanujem” a přibližovali se ke mě ”Takže ty jsi takovej pos*ánek, že to říkáš doma mamince?” „neměla jsem na vybranou!” řekla jsem a Simona mi dala pěstí já jsem jí strčila na stranu a utekla jsem. 

Po škole jsem nechtěla chodit na oběd, ale ve předu před dveřmi jsem viděla tu partu  tak jsem se otočila a poprvé na oběd šla. Byl celkem dobrý oběd. Bála jsem se vyjít ze dveří, ale riskla jsem to. Jenže tam stáli pořád. Šli ke mě a holka řekla „takže ty nám budeš dělat potíže?” já jsem věděla co mě čeká a upřímě řečeno jsem byla i připravená. Sundali mi batoh hodili ho někam ke stromu, pak kolem mě udělali kruh a začali do mě bušit do rukou, do nohou, do břicha, do zad. Chlapec mě bouchnul do zad tak, že jsem spadla do předu a kašlala jsem. Byla jsem na kolenou a začali na mě plivat jako vždy, zatahali mi za culík a táhli nahoru a nejdříve mě jejich vůdkyně profackovala, ale to nebyl konec! Pak mě uhodili zase pěstí. Brečela jsem, už jsem to nemohla vydržet!...