Upír a princezna ✔

2 (Ne)rada tě-vás vidím..

Po čtvrté hodině ráno když Elisa vstala, jí komorné a chůvy pomohli do oranžových šatů a taky se učesat.

Jako princezna nemusela nikdy hnout ani prstem ale ona nebyla jako její matka a otec.

Bylo okolo páté hodiny ráno a Elisa už byla připravena na snídani v ranním salónku.

Netrvalo dlouho a vydala se do města.

Na trhu ve městě si Elisabeth prohlížela stánky s různými kousky zboží.

Poté se naše princezna otočila a uviděla totožnou postavu jako onehdy na hřbitově. "Ty!?" Řekla si pro sebe.

Postava mužského pohlaví se rozběhla a zmizela mezi stánky. "Rafaeli, Denvre chyťte ho" zakřičela princka.

Dva muži z její ochranky vyběhli za mužem.

Co to tak může být? Proč utíká !? To snad uráží majestát?!!

"To snad uráží majestát?!!"Řekla princka.
"VYHLAŠUJI PÁTRÁNÍ PO TOM TAMTOM ZE HŘBITOVA A CO SE TEĎ UKÁZAL"

Princezna Elisa odešla do zámku s Edgarem a zbytkem jeho družiny. Na zámku jí otec výtal se slovy "konečně jsi dostala rozum, na poddané se musí křičet a tak.." objal jí otec. Měl z ní radost.
Elisabeth šla do pokoje. Byla unavená a naštvaná. Jenže jí čekalo překvápko.

Elisabeth vešla do své komnaty a ve tmě uviděla postavu může z trhu a hřbitova jak si hoví na posteli.

"Takže pátrání! A po mě? Really? Hah tak to je vtipný!" Řekl ten mladík milým ale uraženým hlasem.

"Odejdi z mé komnaty a nenechám te vsadit do žaláře a odvolám to pátrání" řekla nejistě princezna.

"Opavdu Princko? Já myslím že chceš spíše vědět co jsi viděla na hřbitově Vaší ceťené rodiny."

"Ano ale-" začala ale najednou byla ve stínu na posteli v něčím chladném náručí.

"Kdo jsi?"optala se Elisabeth.

"Cail Roden" řekl mladík.

"Caile Rodene tedy proč, teda co to děláš-te" řekla ona.

"Chci ti ukázat že nejsem takový" pronesl posměšně.

"Radši už jdi je to nevichovane neznáme se ani půl přesýpku u přesýpacích hodin a už mě objímáte-š mám ti-vám vykat?" Zeptala se. Ještě nikdy netykala někomu na návštěvě. V tomhle případě vloupání......

"Psst já-"začal Cail a políbil princeznu Elisabeth.

"Jsi šílený co to děláš?"Zeptala se ho vyděšeně naše princezna.

"Musím" řekl a zmizel a princezna která byla před chvílí v jeho náručí nemohla věřit tomu co zažila..

Možná jsem si uvědomila že......