Upír a princezna ✔

3- smaragdové oči

(Minule)
"Musím" řekl a zmizel a princezna která byla před chvílí v jeho náručí nemohla věřit tomu co zažila..

Možná jsem si uvědomila že......
(Teď)
Možná není až zas tak špatný.

"Proč by mi ale dal hubičku?!"Řekla potichu princezna.

Elisabeth šla spát aby ráno mihla brzy vstávat, jelikož přijede návštěva. Princ Bernard I. Má přijet na námluvy.

Ráno když se princka upravila bylo asi okolo půl páté ráno. Vešla zpět do své komnaty.

"Konečně si tu..čekal jsem na tebe!.." řekl povědomí hlas.

"Konečně?! Čekal?! Na mě?! Dnes nemohu, jsem zaneprázdněna povinnostmi princezny. Musím přivítat price Bernarda. A taky-"

"Psst princezno nechci slyšet ne! Tak radši udělám to co udělat chci má dámo" řekl jí Cail a vystoupil ze stínu.

Před princeznou Elisabeth se ukázal mladík. Měl černé rozcuchané vlasy které měly určitý řád, měl smaragdové oči co zářili do šera v ránu, byl bledý jako by týden nejedl a nepil, ale postavu měl svalnatou. Měl na sobě černou kapii -kdo neví je to takový malý plášťík, bílou košili a černé kalhotky.

Elisa na něj vykulila oči a zírala na něj s otevřenou pusou.

"T-to jsi..moc ti to sluší" vykoktala ze sebe Elisabeth.

"Děkuju..ale že to ch-" začal Cail.

"Ano! Chci vědět o co go! Jest se nyní postav a zděl mi pravdu." Řekla.

"Nejsem normální člověk. Já jse-" začal Cail ale nekdo zaklepal na dveře.

"Vaše výsosti princ Bernard se dostaví až na oběd přijel posel a prosím mohu vstoupit" optal se princezně známí hlas Mery.

"Ou ano ALE počkej jdu ti otevřít" řekla a naznačila Cailovi aby se schoval. Pak se princezna otočila ale nikoho neviděla zakroutila nad tím hlavou a odešla ke dveřím.

"Pojď dál chůvo Meryan" řekla suše.

Mary vstoupila do komnaty princezny. A pak jí podala šaty. "Ty růžové se nehodí spíše tyto modré výsosti" podotkla Mary.