Anděl na zemi

Tohle je můj příběh

Na obrázku sestra Alin.

Ahoj jsem Jiskra. Je mi 17 let. A tohle je můj příběh.

,,Maminko!" Volá malá holčička. Je jí teprve 6 let. Její starší sestry zmizeli a její rodiče též. Zůstala jenom se svou chůvou. Náhle uslyšela bolestivý výkřik. Koukla se do tmavé místnosti a to co vydělá ji změnilo celý život. Jedna z jejich sester se změnila na černého anděla ale to horší... zabila její rodiče. Dívenka se rozbrečela. Její sestry byli pryč a rodiče mrtví. Její sestra se otočila a úsměvem šílence a blížila se k ní. Málá holčička náhle vytvořila světelnou kouli ve které usnula. Ta ji přivedla sem na zem. Poslední co slyšela než zmizela bylo jak její sestra hrála na housle. A ta malá dívka která je na zemi už 11 let jsem bohužel já.
,,Stávat! Musíš do školy!" Volá na mě maminka. Nevlastní maminka. Ujala se mě když mě vydělá ležet na chodníku. Ví že mám křídla. Celá má nová rodina to ví. Ale ostatní si myslí že jsem normální 17 létá slečna. Křídla dokážu moc dobře schovat. Má rodina zná mou minulost a proto se často stěhujeme. Moje zlá sestřička... pokud se ji tak dá říkat se mě snaží zabít. Ale zatím mě nenašla.
Dnes jdu do nové školy. Moc se netěším protože si nikdy nenajdu kamarádky. Jsem až moc tichý člověk. Všeci si mě pletou z andělem i když vlastně jsem. Když promluvím a to se ve škole málo kdy stává tam si myslí že jsem můza. Hlavně proto že když zpívám mám nejkrásnější, nejjemnější hlas na světě... tak mi to všichni říkají.
,,Ano! Už stávám mami!"

Šla jsem do sprchy a zpívala si písničku kterou mě učila má andělská maminka.
,,Když roztáhneš svá andělská křídla a ukážeš svůj hlas. Ptáci vyletí a ukážou světu čas. Čas míru a lásky..."
Vylezla jsem a dala si před sebe ručník. Usušila jsem si vlasy a křídla. Dala jsem si svojí novou uniformu a šla si pro připravení toust.
,,Papa!"
,,Papa a užij si den!"
Moje křídla jsem měla pod tričkem. Ale i tak to vypadalo jako kdyby tam žádné nebyli.
Čekala jsem před třídou a už jsem viděla starou paní. Moje nová třídní.
,,Že bych byla v nebi?"
Usmála jsem se.
,,Dobrý den. Jmenují se Jiskra Kiyoshi."
,,Ráda tě poznávám Jiskro. Jsem Tvá nová třídní Tami Histasová. Slyšela jsem že tu máš i sourozence a tohle musí být tvá sestra." Ukázala na holku která knám přicházela. A ano je to An.
,,Ano. Moje sestřička An."
,,Omlouvá se za spoždění. A Jiskrooo..." Schválně moje jméno protáhlá. ,,Příště mi už neutíkej. Když mámka řekla že už jsi dávno odešla málem jsem chytla infarkt. Takhle mi utéct." Nafoukla jednu půlku tvářičky. Byla tak roztomilá.
,,Promiň sestřičko."
,,Nevadííí."
Učitelka se smála a pak otevřela dveře od naší nové třídy.
,,Tak moji milý žáci. Máme tu dva nové přírůstky. Chovejte se k nim prosím slušně. Tak..." Otočila se na nás s úsměvem.
,,Co kdyby jste nám něco osobě řekli?"

,,Ahoj! Jsem An Kiyoshi. Mám ráda lízátka a zábavu. Jestli někdo ublíží mé sestřičce tak mu ukousnu hlavu." Uchechtla se.

,,A-ahoj j-jsem Jiskra Kiyoshi. D-doufám že spolu b-budeme v-vycházet."

,,Oni jsou tak kawai." Nějaká holka knám přiběhne a hned nás začně zkoumat.
,,Ano jsou dokonalé! Kawai!"
Tak tohle je jinačí škola oproti těch starých.

Tak tady máte o de mě nový příběh. Doufám že se bude líbit a povolují všelijaké komenty :p :D