Anděl na zemi

Miluji tě!

Nechala jsem větr, ať mi cuchá vlasy. Naklonila jsem se. V tu dobu jsem roztáhla svá křídla. Začala jsem padat do vody. Když jsem byla tak blízko, že stačil jen centimetr ... vzlétla jsem. Užívala jsem si ten krásný pocit svobody. 

Letěla jsem vedle hejna kačen. 

Udělala jsem pár otoček. 

Pak jsem dopadla na pevnou půdu. 

An začala tleskat.

,,Excellent!" Začala ošahávat mé křídla. Pobaveně jsem protočila očima. Tatsumi mi utrhl jedno pírko.

,,AU!" Vypískla jsem.

,,Promiň." Rozesmál se. Pak na mě mrkl.

,,Na památku. Kdyby jsi někdy chtěla odletět." Dal mi pusu na čelo. Zčervenám a chytnu si to místo. 

,,Nikdy neumyju..." V očích se mi objevili jiskřičky. An to neuniklo a hned se uchechtla... 

,,Tak mu to řekni." Pošeptala mi a odběhla. Znovu jsem zčervenala. Přikývla jsem rychle hlavou a pokusila se ho dohonit... Chytla jsem ho za triko a celá červená se dívala do země.

,,Co se děje Jiskřičko?" Otočil se na mě ale já se na něj i tak nekoukla. Vzal mou bradu a donutil se mu kouknout do očí. Zčervenal...

,,J-já... v-víš... n-no." Zakoktala jsem se a ještě víc zčervenala (Rajčátko mé milé... Jsi bledé oproti mé rudě zbarvené tváři...). Prudce jsem nabrala co nejvíc kyslíku a... Políbila ho. Odtáhla jsem se a řekla ti dvě slova.
,,Miluji tě." V tu dobu se na obloze objevila temná postava.

Koukla jsem se na nebe.
,,Ahojky sestřičko! Dlouho jsme se neviděli." Zasmála se ze s vým hromovým hlasem.
,,Alin."