Anděl na zemi

Zamilovaná?

Tatsumi:

Jiskřička si vzala housle a já šel k piano. Je hudebka a učitelka chce vědět jak jsme na tom z nástrojemi a tak. Jak já miluji hrát z Jiskřičkou! Všichni kolem nás měli slzy. Počky co! Toboe taky brečí! Největší drsňák ve škole! Musel jsem se prostě uchechtnout ale pak jsem zase zvážněl. Nechci pokazit takovou atmosféru.

Jiskra:

Ani nevím že Tatsumi hraje na piáno. Hráli jsme od začátku hodiny až dokonce. Měli jsme menší vystoupení. Kolik písniček jsme hráli? Ani už nevím. U třetí jsem přidala trochu svého hlasu ať je to rozbrečí. A nemýlila jsem se. Všichni brečeli. Tatsumimu se objevil malí úsměv. Ale pak hned zmizel.

Pokuste se vžít do hudby.

Z hudby jde cítit andělská energie. Je příjemné být obklopená svým pravým já. Jen doufám že ji neucítí sestra.

Hodina skončila. Tatsumi je fakt hezký. Projela jsem ho pohledem. Usmála se na mě. Zčervenám. V břiše cítím motýli. Proč?

Tatsumi a An jdeme do parku. Sednem si do trávy a díváme se na nebe.
,,Jak to můžete vydržet tajit?"
,,Ani nevím." Přizná se An. Já nic neřeknu. Tatsumi se na mě usměje. Zčervenám. An mě chytne za ruku a dotáhne mě ke stromu.
,,Ty jsi do něj snad zamilovaná!?"
,,Zamilovaná?"
,,Jo jsi. Už podle toho jak jsi červená." Usměje se. Kouknu se do země. Zamilovaná? Já ho milují? Tohle je pocit lásky?