Eighteen miles in myself. [CZ]

Devátá míle.

Sedmnáctého února. Byla to středa. Šli jsme společně ruku v ruce ke mě domů. Doprovázel jsi mě, protože jsem se v temných ulicích necítila dobře a já ti za to byla moc vděčná. Povídali jsme si. Stále jsem měla dojem, že jsem ještě neslyšela dost, že témata nenabíraly konce. jenže potom jsme zahnuly do cílové rovinky, kdy už jsem viděla dům, ve kterém mám byt. Jenže u dveří někdo stál. Byli to dva muži. Znali tě. Jakmile nás zaslechli otočili se směrem k nám a já věděla, že se to neobejde bez potyčky. Jenže ty jsi byl v ledovém klidu.