Eighteen miles in myself. [CZ]

Sedmnáctá míle.

Nečekala jsem, že budeš mluvit pravdu. Kdyby to byla pravda, přiznal by ses, ale dost mě překvapilo s jakým klidem jsi lhal a jak jsi popisoval, že ses v noci probral, kvůli hluku z ulice, ale já tě rozespale přesvědčila, že to nic nebylo. Jeden policista si to všechno zapisoval do zápisníčku a porovnával to s dalšími věcmi. Nějakým zázrakem jsme se všichni přesunuli do obýváku. Asi to bylo tím, že jsem tam sama přešla a jakožto paní bytu mě následovali. Bylo to na mě až podezřele klidné jednání...

"Víte, pane... Vaše výpověď je hezká, ale my máme svědka. Zatýkáme vás za úmyslné zabití Marka Davise a Olivera Handla. Všechno, co řeknete bude použito proti vám. Máte právo nevypovídat."

Dech se mi zastavila srdce přestalo bít. Myslím, že jsem dostala infarkt, protože muži se začali natahovat po pistolích... Jenže ty jsi nebyl pozadu. Zbraň ze stolku u dveří zmizela a byla za tvým páskem. Vítězně ses usmál, když sis mě hrubě za zápěstí přitáhl k sobě a pistoli mi přitiskl ke spánku. Cítila jsem ten kovový chlad smrti a moje srdce se v tu ránu roztříštilo.

(Sakriš... moc dlouhý -.-)