The Ghost

Halucinace ?!

Neděle
Byla jsem v koupelně a jako každé ráno si čistila obličej . Když jsem náhle za sebou spatřila v zrcadle osobu . Nadskočila jsem leknutím , prohlédla jsem si tu osobu pořádně a zjistila , že je to Tate . "Jak jsi se sem dostal ? " zeptala jsem se ho s bušícím srdcem . "Pustila mě sem tvoje máma . " řekl a usmál se . Neměla jsem na něj vůbec náladu . Navíc mě strašně štvaly ty jeho věčný složitý otázky .
"Nemám vůbec čas . Musím si nalakovat nehty a pak si chci číst . " odbyla jsem ho . Všimla jsem si , jak Tate změnil svůj výraz na neutrální . "Tak si prostě pro jednou číst nebudeš a nikdo ti v lakování nehtů nebrání ." namítl Tate a pustil v pokoji přehrávač , ve kterém stále ještě bylo cédéčko ze včerejška . Řekla jsem si , že už se s ním nebudu hádat .
Vytáhla jsem si z šuplíku černý lak a sedla si na postel naproti Tateovi .
"Aspoň že to není růžovej lak. " řekl a sledoval mě jak si lakuju nehty . "Ten bych si na nechty nikdy nedala . " namítla jsem . Když jsem si nehty dolakovala, Tate se zákeřně ušklíbl .
"Co je ? Proč se tak tváříš ? " zeptala jsem se a musela jsem se zasmát .
"Já jen, že kdybych tě teď chtěl znásilnit nebo zabít , tak se nemůžeš bránit . Rozmazala by sis lak . " prohlásil a zasmál se . To co řekl mě vzhledem k tomu , co se mi zdálo přišlo poněkud děsivé. Dala jsem se to dost znát na svém výrazu . "Dělám si z tebe srandu Violet , tak se netvař tak vyděšeně . " řekl mi a rozvalil se na posteli . "Já vím , já jen ... " nedořekla jsem větu , protože do pokoje došla sestra . "Obludko! Máma ti vzkazuje , že si to máš ztlumit . " okřikla mě a já jen viděla jak Tate zaťal pěsti .

"Ty jí obludko , říkat nebudeš ! " zařval na Gabriell tak rozzuřeně , až jsem se ho bála i já . Vztekle vstal z postele a já na něj jen vyděšeně civěla . Netušila jsem , že se dovede takhle naštvat.
"Ale, ale co to tu máš za hezouna ? Nezahazuj se s Violet je to nicka ! My krásní patřímě přece k sobě Zlato . " flirtovala s ním a teď jsem byla opravdu naštvaná i já . Gabriela stála na dosah Tateovi ruky a to nebylo zrovna dvakrát dobrý . Všimla jsem si jak k ní napřahuje ruku a chystá se ji udeřit . Rychle jsem k němu doběhla a zastavila mu ruku mířící na mou sestru .

"Tate! Klid , ona ti za to nestojí . " zašeptala jsem mu . Gabriela okamžitě vyděšeně utekla z pokoje . A Tate zmateně dopadl na postel . Složil si hlavu do dlaní a brečel . "No tak Tate , vždyť se nic nestalo . " utěšovala jsem ho . " Stalo Violet , nedokážu to ovládat . Jsem zrůda . " vykřikl zničeně .
"Nejsi zrůda , koledovala si o to . " přesvědčovala jsem Tatea a ten se široce usmál . "Co jsi mi to chtěla říct , než došla ta obluda ? " zeptal se zvědavě .
"Jen ... Že tenhle dům je strašně děsivej . V sobotu jsem šla do sklepa a měla jsem nějakou halucinaci , byla to holka se sekerou v hlavě . Varovala mě , před tímhle domem . Necítíš tady taky to tajemno ? Ten barák smrdí jako smrt . " spustila jsem . Tate se netvářil nijak překvapeně . Spíš tak jako by věděl co je s tím domem špatně .
"Co když to nebyla halucinace , ale duch ? " zeptal se tajemně .