Šílené Holky

Kde je!?

M: Pane Bože! To je Olíviin batoh! Kde jste ho našli?!
D: Nebylo to vůbec těžké ho najít. Šli jsme po pláži a najednou jsme něco uviděli za lavičkou u palmy. Tak jsme tam šli, koukli jsme dovnitř a našli jsme peněženku. Koukli jsme na občanku a uviděli Olívii. V tu chvíli jste nám zavolali Vy..
M: Ježiši! Tak na co ještě čekáme?! Pojď mi ukázat tu lavičku u palmy! Prosím!
MR: Nevezmem si kola? Bude to s nimi rychlejší ne?
P: Dobrej nápad Marco. Co myslíte vy?

Všichni jsme souhlasili a doběhli jsme si pro kola.. Jeli jsme po silnici kolem pláže až k lavičce u palmy.. Když jsme slezli z kol běžela jsem se tam hned podívat...

M:Kam mohla zmizet?
D: Co třeba UFO?!*Měl vážný výraz,ale cukali se mu koutky pusy*
P: Davide! Ty debile! Nedělej si z toho srandu!Ty nevidíš že je Maya na dně?!
D: Sorry kámo..
MR: A co když si ho tu jenom zapomněla?
M: To si nemyslím. V tom batohu má i občanku,pas a peníze.. Takhle důležité věci by nezapomněla. Znám jí...
T: Tak jak by sis to vysvětlila jinak?
M: Nevím.. Pojďme chvilku přemýšlet....

Z pohledu Ol:
Když jsem šla po pláži, napadlo mě sednout si na lavičku u palmy. Ale v tu chvíli mě napadlo, že by mě mohla uvidět Maya s ostatníma, tak jsem si sedla za palmu.
(Pozn.autor.- Muži budou s Ol mluvit anglicky, ale já to budu psát česky aby jste tomu rozuměli.)
Vyndala jsem si mobil a sluchátka a zapla si svou oblíbenou písničku. Zavřela jsem oči a chvilku relaxovala. Najednou jsem ucítila stín na mém těle. (Ucítila,protože na ni celou dobu svítilo slunce)
Vyndala jsem si sluchátka z uší a koukla víš. Kolem mě stála parta asi 20-ti až 25-ti letých týpků.

C: Ahoj kočko! Já jsem Cal a ty teď pujdeš s náma!
O: Takže za 1.Neříkej mi kočko!, za 2.Nikam s váma nepujdu! A za 3.Co to tady jako zkoušíš debile?!
C: Ahaa, tak tady holčička je drsná! Hmmm...
O: Co po mě doprdele chcete!?
C: Aby jsi šla s náma!
O:Nevidím jedinej důvod proč!?
C:Nemá cenu se s tebou hádat! Kluci popadněte tu kočku a hoďte mi jí do auta!

Zalepili mi pusu kobercovkou a svázali ruce a nohy. Nemohla jsem nic dělat. Měla jsem hroznej strach. Když mě hodili do auta, tak mi ještě zavázali oči,abych neviděla kam jedem. Jeli jsme hrozně dlouho a pak jsem ucítila jak auto zastavilo. Vytáhli mě z auta,rozvázali mi oči a táhli po kamené cestě asi 10metrů dál. Vešli jsme do nějákého domku a chvilku jsme procházeli chodbami a pak někdo z nich otevřel nějáké dveře... Když se otevřeli rozvázali mi oči a ruce a odstrčili mě dovnitř. Zabouchli dveře a asi ba 3x je zamkli. Ve vnitř jsem měla starou rozvrzanou postel, starý dřevěný stolek který sotva držel. Na stolku stála malá lampička. Nad postelí bylo okno,které bylo zamřížované, když jsem se koukla dál, tak tam stála skříň. Šla jsem k ní blíž a otevřela jí. Byla prázdná, tak mě napadlo si do ní dát věci z batohu. V tu chvíli mi došlo že svůj batoh nemám. "Doprdele!" řekla jsem si v hlavě. Najednou se rozrazili dveře a vešel Cal. Zavřel dveře a vydal se směrem ke mě..

C: Nazdárek kočko! Tak co, už jsi se zabydlela?
O: Co po mě sakra chceš? Co tu dělám? Kde to jsem? *začla jsem brečet*

Cal mi dal menší facku, kerá i tak bolela a řekl:
C: Nech toho! Stejně ti to nepomůže!
O:Co po mě chceš!? Proč to děláte?!
C: Víš kočko... My to neděláme jen tak. To co teď děláme je pro nás důležité..
O: Proč?!

Zajmá vás proč to Cal s ostatními dělá? Tak to si nezapomeňte přečíst další část, kerou co nejdříve napíšu. Dále budu ráda za každý koment nebo hvězdičku:) Chtěla bych vám poděkovat že to čtete (Teda jestli to vůbec někdo čte) :D °VIKY°