Dopis od dědy

33 3 0
                                    

Dopis byl ve žluté obálce s motýlky. Vyšla jsem z toho království snů a šla jsem do ložnice. No co, vždyť je to velké jako dva byty! Lehla jsem si na břicho do postele a opatrně otevírala obálku. A teď začínám číst:

Moje milá Julie,                                                                                                                                                                 jsi moje malá princeznička. Nikdy jsem tě sice neviděl naživo,ale dvakrát jsem viděl tvou fotku-poprvé z porodnice , a potom když si měla šest. Vím , že si tenhle dopis budeš někdy číst,protože až zemřu , tak se tu přestěhujete. Něco ti musím říct,ale než si to přečteš,musíš mi slíbit,že o tomhle dopisu nikdy nikomu neřekneš , a že ho nikdy nikomu nedáš přečíst. Vím,že je to hloupý,ale to nevadí. Myslím,že tě asi udivily ty věci v té skříni. Jsou pro tebe. Na ples. (vytřeštila jsem oči) Vím,že teď asi vytřeštíš oči , ale je to pravda. Na plese poznáš spousty lidí , ale hlavně svou babičku , a ta ti řekne co jsi , proč tu jsi , a taky něco z čeho určitě omdlíš , tak se na to můžeš začít připravovat. Máám tě mooooooooooooooooooooooooooooooooooooooc  rááááááád Julie , snad i ty mě , ale promiň , už nastal můj čas , věřím , že svoje poslání vezmeš dobře , babi tě na vše připraví. Ahoj.                  

Rozplakala jsem se. A potichu jsem řekla: ,,mám tě ráda dědo,a ať to bude cokoli,přijmu to". Potom jsem usnula.

Můj nový  život v AmericeKde žijí příběhy. Začni objevovat