Od rána jsem nic nejedla... Po malém vzpamatování z ranní situace jsem akorát seděla v kuchyni a koukala do stěny. Ani nevím nad čím jsem vlastně přemýšlela...
V ruce to zase držím... Ten malý kousíček kovu, co mě vždycky pomůže... Vím že to není správné. Už si myslím že jsem se na tom stala závislá... Už se neudržím a udělám to...
Venku sněží. Už dlouho jsem tam nebyla, celé dny jsem zavřená doma. Rdiče jsou pryč a já jsem sama. Možná že je to tak lepší. Aspoň myslím. Pomalu otevírám velké prosklené francouzské dveře a ucítím velice chladný vítr proudící okolo mého těla. Vyjdu bosá ven a ocitnu se uprostřed zahrady. Sních mě štípe do noh a cítím jen chlad.
Okolo mě se to barví do červena. Krvácím. Ani už nevím, co mě bolí víc... Srdce nebo rány na mém těle?
ČTEŠ
Save Me From Darkness
RandomNe už víc ne... Chci odsud pryč... nikdo mě nemiluje nikomu bych nechyběla...