NEILepší

Kapitola stále 1.

Hned po možnosti odepnout si pásy, na mě Vicky, Nicky a Tricky. Bože to jsou ale fakt divná jména. No prostě na mě vychrlily asi tak milion otázek, a to dost soukromých, nebály se zeptat i na otázky typu "Jakou používáš nejčastěji ochranu?". Při této otázce mi málem vyletělo šampaňské z pusy. Ale víte co? Byla jsem ráda, že se o mě někdo alespoň zajímal. Pět hodin uběhlo jako nic, jediné co mě trochu zaskočilo byl účet za všechny ty služby, které jsem si v letadle objednala. Naštěstí byly ty holky tak hodné, že to vzaly všechno na sebe. Ne, že bych se divila, byly celé ve značkových hadrech nejdražší kvality. Rozloučila jsem se s nima obejmutím a vyměněním mobilních čísel, kdybych se někdy prý v LA nudila. Ha, ha. Když jsem se vymotala z letiště, nacpala Cobiinu přenosnou tašku do kufru a vzala si Cobie do náruče, čekalo před letištěm asi tak milion taxíků. I přes tu spoustu jsem se málem poprala s jednou ženskou o to, která byla u toho taxíku dřív. Samozřejmě jsem si SVŮJ taxík alovně vybojovala, a nasedla. Netušila jsem co je řidič zač, protože byla mezi námi oddělující stahovací zeď. Zakřičela jsem na něj adresu hitelu kam jsem se chystala, prý to není daleko od letiště. Bylo asi 8:30 pm, takže jsem po náročné cestě byla dost vyčerpaná. Sundala jsem si lodičky a hodila si nohy na sedadlo. Pak už mě jen vzbudilo "Konečná!", ten řidič to zakřičel tak nahlas, že jsem div neumačkala Cobie. Řidič konečně stáhnul již zmíněnou zeď a klidným hlasem oznámil "20 dolarů". Trochu naštvaná jsem mu podala bankovku a vystoupila. Hned mě uchvátil 4* hotel tyčící se na náměstí. Vešla jsem do něj a tahala po zemi svůj kufr. Požádala jsem o svůj pokoj, číslo 36. Byl to pokoj druhé třídy s manželskou postelí a koupelnou s masážní vanou. Hned se mého kufru ujal pracovník hotelu, docela fešák. Ve výtahu jsme se na sebe tak jako uculovali, akorát beze slov. Když jsme dojeli do patra, dovedl mě k mému pokoji. Beze slov. Pořád jen mlčel. Myslím, že to měl v popisu práce. Vážně pěkný chlap. A já jsem celkem impulsivní člověk, takže jsem mu před dveřma do mého pokoje poděkovala a dala pusu na tvář. Usmál se a řekl s klidem v hlase, nikoli v duši: " Kdybyste něco potřebovala, vytočte 367. Přeji příjemný pobyt slečno Caltch." Na to jsem málem zčervenala, kývla a zavřela se v pokoji. Pustila jsem Cobie na zem, a hned jsem vybalila její věci. Poté jsem vyšla na balkon a rozhlédla se po LA. Měla jsem krásný výhled na nápis "Holywood", byla to nádhera. Vlezla jsem si do vany, nastavila si nejsložitější masáž co tam měli a začala obvolávat všechny z rodiny, že jsem živá. Nejdřív rodiče, pak starší sestru. Je to otravné, ale dělat se to musí. Relaxovala jsem asi hodinu, pak jsem se jen převlékla do pyžama a zalezla do překvapivě pohodlné postele.

- Díky za přečtení a pokud se líbí nezapomeňte dát VOTE :) Další díl přidám až uvidím, že to někdo čte :) Greti