V LA vychází slunce o dost dřív než v New Yorku, tudíž mi časový rozdíl trochu vykolejil režim, což automaticky vedlo k tomu, že jsem se vzbudila v 7 a dál už jsem neusnula. Show začíná až v osm večer, takže zbývá vymyslet, co budu dělat následujících 12 hodin. Naštěstí jsem v LA přece, tady se nudit nebudu..i když, oproti New Yorku? Je tu větší klid, tak toho využiju a půjdu na pláž. Objednala jsem si snídani, což očividně znamenalo jakýsi malý chlebíček s Ristretem, no prostě něco fo nikoho nenají, a to kafe? Vážně? To Ristreto chutnalo jako cappuccino. Seděla jsem na terase, na klíně měla Cobie, ukusovala z miniaturního chlebíčku jako bych byla přejedená (jen tak, abych se cítila jako zapadající do LA), ale hlavně jsem si užívala oproti NY dost čistěho vzduchu. Bylo strašné horko, 30° C typuji, a to je ráno. V NY je 30 stupňů horko a lidi chodí v plavkách, tady jsou ještě v mikinách.
Po dowt nevydatné snídani jsem se rychle rozhodla, že půjdu na pláž. Na Cobie by ale bylo venku moc horko, tak jsem ji nechala na pokoji s otevřenou terasou, a šla k hlavní hale hotelu. Bylo to tam dost luxusní. Rozhlédla jsem se po hale, a z výtahu zrovna vycházel ten kluk ze včerejška. Dneska koneckonců nemám co dělat, tak jsem za ním přišla a oslovila ho. "Ahoj, já jsem Elsa." natáhla jsem k němu bez váhání ruku. Sebevědomě mi podal tu svojí, "Ahoj, rád tě poznávám, Lorenzo." Široce jsme se na sebe usmáli. Ve snaze prolomit ticho jsem se ho zeptala jestli neví kde je nějaká pěkná pláž, prý že docela daleko, řekl, autem půl hodiny. "A bez auta?" "no autobus, i když je teda docela drahý, ale za hodinu jsi tam." Aha, takže se jako budu potit v autobuse, no hezký. Rozloučila jsem se s ním a vyšla směrem k východu. "Počkej!" zavolal na mě, překvapivě. Chvilku jsem dělala, že ho neslyším, abych nevypadala jako zaláskovaná kráva, promiňte, za ten výraz. Doběhnul mě a že prý má auto a můžem jít spolu. Ano já vím cizí člověk, auto a tak. Ale vypadal slušně a já lidem věřím. S úsměvem jsem kývla a počkala na něj v hale, než se převlékne z šedo-modré uniformy.
Šli jsme zadem, kde měl zaparkované auto. Béžové audi, fakt pěkný. Uvnitř čisto a žádné zbytečnosti. "Pěkný auto" pochválila jsem a on hrdě pronesl "Ještě aby nebylo, za ty prachy." Oba jsme se zasmáli, drzoun malej, je to ale roztomilý. Otevřel mi dveře, to budou ty zvyky z hotelu. Vyjeli jsme z velké garáže a venku mě překvapilo ještě větší vedro. Všimla jsem si okna na střeše, nemohla jsem si pomoct a otevřela ho. Nereagoval na to.
Bylo nějak dlouho ticho. Konečně něco řekl. "Co dělá New Yorčanka v LA?" zeptal se troufale. "Jdu na večerní show a autogramiádu HIMYM."
"Máš ráda HIMYM?"
"Samozřejmě!"
"Aha."
"Ty ne?"
"Nic proti, nesleduju seriály." Aha.
"Jakto?"
"Bere to moc času, spíš pracuji."
"To jsi jako pracoval i v teen věku?"
"Proč v teen věku?"
"No..já se teda neptala kolik ti je, ale typuju že v době kdy běžel ten seriál ti bylo teen ne?"
Chvilku se pak odmlčel. "Je mi 21." zasmál se. Wow, typovala bych mu trochu víc. Ze slušnosti se nezeptal na můj věk, tak jsem mu to ulehčila.
"Mě je 25."
"Typoval bych ti míň"
"Díky"
A takhle pokračoval rozhovor až k parkingu hned u pláže. Zaparkoval na nějakém speciálním místě, VIP.
"Tady můžeš parkovat?"
"Máma tu pracuje."- Díky za přečtení, pokud se líbí nezapomeňte dát vote, brzo bude další část, na fotce je Lorenzo - Greti
ČTEŠ
NEILepší
Romance29. 6. 2025 Konečně je tady ten den, na který čekám už roky a roky, konečně jsem Mgr. a mám před sebou už jen život, žádné studium! Už je to vše vyřešené, mám práci v NY filharmonii, jako koncertní 1. Houslí, v záři nastupuji. Co víc si přát? Řeknu...