MALEC FANFICTION: Warlock

2: Chyběl jsi mi

"Přišel jsem... Jen... Jsem tě chtěl vidět."

"Bez jakéhokoliv přímého důvodu?" Ne, že by mu ona návštěva vadila, ve skutečnosti mu nesmírně lichotilo, že mladý Lovec stínů zvolil jako útočiště čarodějův byt.

"Možná jsem jen nechtěl být sám," sklopil na chvíli hlavu a čaroděj si s menším povzdechem přeložil nohu přes nohu. "Co?" Doplnil Alexander o otázku, když si všiml toho posmutného gesta. Věděl ale, že chování čarodějů je velmi zvláštní, často schovávají své city za úplně jiné, čili to mohlo taky znamenat něco naprosto odlišného.

"Nic, nic,..." odmlčel se, hlavu otočil na Aleka a vykouzlil jemný úsměv. Alek se podíval do jeho očí. Odrážel se v nich kousek štěstí. Při mrknutí oka se pár malých modrých třpytek odlepilo od snědé kůže a rozneslo se do prostoru.

"Ačkoli... Možná na to není vhodná doba," řekl o něco tišším hlasem, zatímco zkoumal tvář Stínolovce.

"A naše zítřejší schůzka...?" Zeptal se jemně zvědavě Alek, výrazem mu dávajíc určitou jistotu, že to klidně může zrušit a že mu to vůbec nebude vadit, skutečnost však byla zcela jiná. Ve skutečnosti ani trochu nechtěl, aby zítřek padl do zapomnění.

"Samozřejmě, že vše platí," ujistil ho čaroděj. Alek z toho byl sice stále trochu mimo, ale moc se těšil. Nikdy ještě s nikým nikam nešel, když nepočítáme záchranné mise.

Nikdy s nikým neměl takové to oficiální a vážné rande. Nikdy s nikým nevstoupil do vztahu a dokonce nikdy nikoho nepolíbil. Magnus ho už jenom svými pohledy přesvědčoval, že to brzy rychle změní.

Na moment se k němu otočil zády a vzal do své náruče Předsedu Mňau, který se už dobrých pár vteřin dožadoval o pohlazení. Bylo mu vyhověno a Alek s jistou tichou fascinací sledoval, kolik lásky je schopen obětovat obyčejnému zvířeti.
"Takže?" Začal Magnus klidným hlasem a Aleka tak donutil probudit se ze snění a svých představ, kdy se sám sebe ptal, kolik asi lásky bude ochoten dát jemu samotnému.

"Izzy šla ven s tím civilem, Jace a Clary trénují a já neměl v podstatě žádnou práci-"

Magnus mu skočil do řeči: "A zastesklo se ti po mně, ano, to chápu," provokativně se na něj usmál a Alek mu úsměv stydlivě opětoval.

"Ano, chyběl jsi mi," polkl Alek.

"Více přesvědčivěji už to říct nejde," utrousil čaroděj s určitou ironií v hlase, který však ukryl pod vlídný a laskavý úsměv.

"Taky jsem o tobě dnes přemýšlel." Dodal.

"To mě těší."

"I tvojí rodině, minulosti... Možná jsem si dovolil nahlédnout i trochu do budoucnosti," řekl klidně, aniž by věděl, jak důležité to pro Alexandra bylo. Nebo ne... On to věděl. Jen veškeré city dokázal moc dobře zazdít. "Nic podstatného, nemusíš se bát... Přesto ale, kolik lidí ví o tvé skutečné orientaci?"

Alexander se mírně zajíkl. Kapka toho mužského ega v něm to všechno chtěla od základu popřít, ale pro Anděla, vždyť měli zítra rande, na které ho ještě ke všemu i sám pozval. Možná to bylo těžké i kvůli tomu, že o tom ještě nikdy s nikým nemluvil tak otevřeně a bylo mu jasné, že u této otázky téma konverzace určitě neskončí.

"Izzy. A Clary." Řekl potichu a dovolil si přitom odvrátit zrak a zabodnout svůj pohled do černé látky pohovky.

"Proč jsi o tom neřekl Jaceovi? Nebo své rodině?"

"Jace o tom vědět nemusí a rodiče... By to nepřijali."

"Ano, slyšel jsem, že Lovci stínů mají mnoho předsudků o homosexuálech. A myslím si, že bys měl alespoň přemýšlet o tom, jak to Jaceovi říct. Přeci jen je to tvůj parabatai..." Najednou se Magnus zastavil, natáhl ruku k Alekovi a hřbet ruky putoval pod jeho bradu, aby jeho pohled mohl takto zvednout opět k sobě.

Alekem jakoby až projel menší elektrický proud, jak se to stávalo pokaždé, když se ho tento čaroděj dotkl. Magnus na tom nebyl zrovna jinak, musel se však pokusit alespoň částečně své city skrýt. Nemohl být tak čitelný. Jednoduše nemohl.

"Řekni mi víc o tom poutu. O parabatai." Zeptal se ho, když ruku z jeho horké kůže přesunul na kožich své kočky.

"Je to... Hodně silné pouto. Svazuje dva k sobě a dělá z nich jednoho. Není to jako runa sňatku, ta svazuje k sobě dvě osoby a dělá z nich určitý celek, který se však skládá z dvou těl. Runa parabatai tvoří jednoho. Je to zdroj energie pro nás oba, být v blízkosti toho druhého. Spolu jsme nejsilnější."

"Zároveň to však je i vaše malá soukromá slabost, nemyslíš?"

"Ano, to asi ano, na jednu stranu," připustil. Nikdy předtím nad tím podobně nepřemýšlel. Bylo zvláštní říct, že je Jace jeho osobní slabostí, ale ve skutečnosti to tak bylo.

"Zajímavé, tyhle svazující runy."

Aleka napadla jedna otázka za druhou, nezeptal se však už ani jednou. Chtěl do prostoru zase nahnat trochu toho klidu a ticha, už se nadále nechtěl věnovat příliš vážným věcem, přišel si k němu přeci odpočinout.

Magnus to vycítil, tak tedy zanechal svého přemýšlení a vstal za účelem doplnění jejich sklenek.

Za chvíli se už vracel s celou lahví šampaňského.

Alek při pohledu na něj nasadil na tvář protestující výraz. "Nevím, já... Neměl bych moc pít." 

"Bojíš se snad opilosti, Alexandře?" 

"Ne to ne, jenom to... Neshledám jako zrovna dobrou věc." 

"Hodný chlapec," usmál se sám pro sebe čaroděj a nehledě na jeho slova mu opět nalil do sklenky. "To se mi líbí," doplnil s větší provokací a nemohl si nevšimnout červeně, která se dostala do jeho tváří. 

Miloval, když na jeho tvářích pomocí obyčejných slov vykouzlil ruměnec. 

Alek se k němu zvedl pohled s mírným úsměvem, který Magnus pečlivě prozkoumával. Chtěl si zapamatovat každičký kousek jeho tváře, kdyby náhodou přišel den, kdy by se do ní nemohl podívat... Jeho pohled klouzal od zelených očí až po koutky rtů, chvíli zíral na rty samotné. Jeden z jeho vnitřních hlasů mu napovídal, ať se k Lovci nakloní a pokusí se o malý polibek, druhý to však vyvracel. Byl si jistý, že by Alek vyděšeně uhnul. Nebo by nastala nějaká podobná reakce, rozhodně to neplánoval zjišťovat. 

"Plánuješ... Tu dnes přespat?" Zeptal se tiše a klidně, chtěl mu opět dát tu jistotu. Ten vnitřní klid, který si před chvíli opět dovolil narušit. 

"Já... No, uhm, můžu?" 

"Pokud ti nebude vadit společná postel... Budu jenom rád za tvou přítomnost."

//Další várka stydlivého Aleka. :3 Sama to žeru, snad v tom se mnou souhlasíte. Malec je jednoduše naprosto super pár. ^^ Jdu se pustit do další kapitoly. :D Případně zanechte komentář (které potěší úplně nejvíc :3), vote a follow, jestliže chcete v příběhu pokračovat. =)