Mé vnitřní Já

Smysl života

Ač ptám se sama sebe častěji a častěji, odpověď nemohu najíti. Jaký jest smysl bití? Jaký jest smysl života? Dýcháme. Prožíváme svůj život. Rodíme se, jdeme do školy, jdeme do práce, založíme si rodinu a staráme se o ni a posléze umíráme. Je to koloběh života. Jsou lidé, co se kvůli ostatním vzdají svých snů, pak je tu ale pár jedinců, co si jde za svými sny, ať to stojí cokoliv, ať to znamená cokoliv. Náš rod se sune dopředu, vynalézáme nové technologie a cestujeme do jiných planet, ovšem nejsme dostatečně vyspělí na to, abychom si uvědomili, že po sobě  ponecháváme mrtvé. Historie lidstva je plná krve, válek a rozepří. Nedokážeme žít v míru. Vždy se najde někdo, kdo bude chtít válku, kdo bude chtít moc a samozřejmě, ti co padnou, jsou nevinní lidé.

Dívám se na temnou noční oblohu osvětlenou tisíce hvězd, ba miliony hvězd a ptám se sama sebe, jaký je smysl mého života? Mám činit dobro či zlo? Budu žít 20 let nebo 70? Zanechám za sebou v tomto světě nějakou dobrou stopu či něčím ublížím tomuto světu? Ale jedno je jasné, jednou budu zapomenuta. Nebudu ve vzpomínkách lidí navěky. Lidi, kteří mě měli rádi postupně také umřou a co tu po mně zůstane? Zřejmě nic. Tak jako každý jednou zanikne ve vzpomínkách, tak zaniknu i já.

Ovšem, stále přemýšlím nad svým životem. Byly chvíle, kdy jsem přemýšlela nad tím, jestli má můj život nějaký život. Jestli by se něco stalo, kdybych zemřela. Ale došla jsem až sem a jdu dál. Jaký je můj smysl života? Naděje, víra. Víra sama v sebe, naděje v lepší budoucnost. Ať se totiž člověku stane cokoliv, vždy má šanci na lepší budoucnost. Je to na každém z nás. Jsme strůjcem svého štěstí. Můžeme zůstat stát na místě a nechat si ubližovat, stejně tak ale můžeme začít bojovat. Pravda, ne vždy člověk vyhraje, ale to nás nemůže přeci zastavit. Je jedno, proč jsme se narodili, jestli to byla chyba či záměr. Už jsme zde. Jednou jsme se sem dostali, tak chopme svůj život do svých rukou a snažme se s ním něco dělat. Chceš být lékař? Dobře, začni se učit, makej na sobě. Chceš se zúčastnit olympijských her?Dři na sobě dokud nebudeš moc popadnout dech, překonej bolest svalů po těžkém tréningu, nepřestávej a bojuj. I když ti to nevyjde, stále jsi udělal o dost víc než ten, co o tom sní a nic nedělá.

Sny jsou náš smysl života. Pro někoho je to představa dokonalé rodiny, pro jiného to, že skočí padákem, navštíví cizí země nebo vyhraje v nějaké soutěži. Každý máme jiné sny. Každý máme jiny smysl bití. Stále si tento smysl připomínejme a jděme si za ním. Nezáleží na nikom jiném a na ničem. Je jedno, jestli někdo vyrůstá ve špatné rodině, stejně může být bohatý, milionář. Stejně tak ale někdo z bohaté rodiny, může být zadlužený chudák. Je to na nás. Vezměme tedy náš život do našich rukou a napišme si svůj vlastní příběh, svoji vlastní budoucnost.

PS: nepíšu jen tak do vzduchu, sama vím moc dobře, že i když má člověk problémy či vyrůstá v rodině, kde ho nepodporují a snadno ho to může stáhnout k tomu, aby se flákal po ulicí a choval se jako takzvaný "grázl" je to jen na člověku, jaký bude. Samozřejmě, ne vždy člověku vyjde vše, oč bojuje, ale to neznamená, že se nemůže snažit dál či vzdát úplně všechny své sny.

PS2: jestli se Vám to líbí, budu ráda za každý hlas či komentář. Děkuji za každého, kdo si toto přečte a bude pokračovat dál :)