Stopped

3. Odplata

Ležela jsem v posteli a povídala jsem si se Charlotte, bylo asi půl sedmé večer. Charlotte dorazila asi před třemi hodinami, protože jela až z King City. Je to celkem v pohodě holka. Má červené vlasy střižené na mikádo a zelené oči. Na sobě má tenký vytahaný svetr a šedé tepláky „Víš, jsem ráda, že mi přidělili tebe a ne nějakou" odkašlala si, aby neřekla to slovo „Já taky" řekla jsem a usmála jsem se na ni. Zakručelo mi celkem hlasitě v břiše, začervenala jsem se a Char se zasmála „Objednáme pizzu?" zeptala jsem se a Char se ještě víc rozesmála „Jasně" řekla

Hladově jsem hltala každý kousek pizzy „Je dobá?" zeptala se Char zadržující smích „Ehm" vydala jsem ze sebe na souhlas, to už ale nevydržela a vyprskla v smích, polkla jsem sousto „Hej!" křikla jsem po ní a se smíchem jsem po ní hodila kousek ananasu. Dala si ruku na srdce a udělala dotčenou grimasu a pak se zasmála. Rozletěly se dveře a v nich se objevil Will, rychle nám hodil nějakou kuličku do pokoje a se smíchem zavřel dveře „Co to je, o fůj" řekla jsem znechuceně, slabá smrdutá mlha nám zaplavila pokoj „Rychle najdi to" rozkázala Charlotte, vyskočila jsem z postele a hledala jsem malou kuličku „Mám ji" křikla, otevřela jsem okno a Char vyhodila z okna doutnající smradlavou bombu. Otočila jsem na dveře a zavrčela jsem. Otevřela jsem velkou silou dveře, až klika třískla do zdi a šla jsem naproti, sáhla jsem na kliku, ale bylo zamčeno „To už je osobní" ozvala se naštvaná Charlotte, která zkoumala "škody", bouchla jsem do dveří „Otevři, ty kreténe!" ječela jsem a ještě jednou jsem třískla do dveří společně s Char „Otevřete vy pitomci!" zaječela taky, za dveřmi se ozval výbuch smíchu dvou kluků „Nemá to smysl" řekla jsem a společně jsme se vrátili do pokoje „Mám nápad, jak jim to vrátit" řekla jsem, to Char hned zaujalo „Poslouchám" řekla a ďábelsky se usmála

Koukla jsem na čas 1:02am, perfektní čas vyrazit „Char, notak vstávej" šťouchla jsem do usínající Charlotte „Jo, jo, už jsem vzhůru" řekla se zavřenými oči a vstala „Máš všechno?" zeptala jsem se ji u našich dveří, kývla na souhlas. Vyšli jsme na slabě osvětlenou chodbu „Beru si Willa a ty si vem toho druhýho" zašeptla jsem „Fajn, ale ať to stojí za to" řekla a já se na ni usmála. Protáhli jsme se do jejich pokoje a potichu jsme došli k posteli každého z nich. Oba spali na zádech, což se perfektně hodilo. Klekla jsem si k jeho posteli a vytáhla jsem si potřebný make-up, podívala jsem se na něj, vypadal tak strašně roztomile, že se mi ani nechtělo věřit, že je to on „Kde to vázne?" zeptala se mě „Jen jsem se zamyslela" řekla jsem a začala jsem nanášet stín na jeho víčko. Asi po 5ti minutách byl provizorně namalovaný. Vzala jsem telefon a vyfotila jsem si ho „Něco tomu chybí" šeptla jsem si potichu a lihovkou jsem mu něco napsala na čelo. No povím vám, vypadal dokonale. Uchechtla jsem se „ehh" vydechl Will a skrčil obočí. Neodvážila jsem se ani nadechnout, Will si mě silně přitáhl k sobě rukou, která mu visela z postele. Srdce mi začalo mlátit jako šílené a mé žíly se zaplavily adrenalinem. Břichem jsem ležela na Willovi a svou bradu jsem měla zabodnutu v jeho rameni, ani jsem se nehnula, Will polkl a spal dál. Ulevilo se mi „Jůů vám to ale sluší" utahovala si ze mě „Pomoc mi prosím!" vypískla jsem potichu, Char se kousla do rtu, aby se nezasmála a šla mi pomoct s Willem, opatrně vypletla ruku Willa zpod mě a pak ji položila do prázdna, neváhala jsem ani chvíli a rychlým pohybem jsem vstala. Děkovně jsem se na ni podívala, u dveří jsem jim ještě vypla budík. Došli jsme do pokoje a ukázali jsme si fotky kluků, propukli jsme v obří záchvat smíchu. Fotky jsme vytiskly a přilepily je klukům na dveře „To se nám povedlo" zhodnotila můj plán u nás v pokoji „To teda jo" potvrdila jsem, plácli jsme si a pak jsem skočila do postele, zakryla jsem se dekou až po krk „Dobrou Char" „Dobrou Cass" usínala jsem s dobrým pocitem, že jsme jim to pěkně vrátili.