"Uzavřete tři bloky okolo vyznačeného domu, kapitáne, nikdo nesmí dovnitř ani ven bez mého souhlasu.", dával Ennith příkazy bothanskému policistovi ve velké plánovací místnosti s obrovským stolem uprostřed, nad nímž byl modrý třídimenzionální hologram čtvrti, ve které se pravděpodobně schovávali mandaloriani.
"Rozkaz, mistře jedi.", z bothana obyčejně vyzařovala autoritativní osobnost, ale když se bavil s jediem, šel z něho cítit pouze hluboký respekt vůči bytostem citlivým na Sílu.
"Anaih, chop se toho prosím", usmál se Ennith na svou dlouholetou twi'leckou přítelkyni.
"Takže, podezřelí se nejspíše nachází v tomto domě.", ukázala a budovu uprostřed hologramu a ten se okamžitě zvětšil, "Je to jednopatrová stavba, takže mají pouze minimální počet únikových cest, kapitáne, vaši muži musí mít pod kontrolou jak ulice, vzdušný prostor, tak i kanalizaci.", kývla na kapitána stojícího mezi svými podřízenými u stolu, "My čtyři půjdeme každý jedním vchodem a postaráme se o celou situaci. Podezřelých by mělo být okolo dvanácti osob, neměli by nám dělat větší problém.", otočila se na tři jedie stojící vedle ní, "Mám přímý příkaz od velmistryně chytit jejich vůdce živého a okamžitě ho poslat do Chrámu na výslech.", s těmito slovy narůžovělá twi'lečka ukončila poradu.
...
"Až policie zapne rušičku tak vyražte dveře a pusťte se do nich", i přestože byl Lovec Sithů nejmladší z jediů, byl díky svému titulu v hierarchii Řádu nejvýše z této různorodé skupiny.
Stál u západních dveří budovy, do které se během následujících chvil vženou čtyři jediové a vpustí spravedlnost do žil zločincům, kteří vraždili nevinné lidi a bothany. Nemohl se dočkat až dokáže svému bývalému mistrovi a velmistryni, že si svůj titul plně zaslouží. Muži a ženy za zdí, o kterou byl opřen, byli ochotni zabít i jedie Ebona Rella. Doufal, že se s Ebonem stanou přáteli, tak jako se kdysi stali přáteli s Anaih, v chrámu sithů na Malachoru. Byla to nepříjemná mise, s příjemným koncem.
Zatímco dumal, tak se z komlinku ozvalo hlasité šumění. Policejní složky zapnuly rušičku signálu, aby mandaloriani nemohli nikoho kontaktovat. Přestal plavat ve vzpomínkách a začal jednat. Sílou vyrazil prudce dveře. Ty vletěli do budovy a zabili jednoho z válečníků hlídajících vchod. Aktivoval svůj meč, ze kterého vyjeli dvě zlaté čepele, a začal odrážet modré střely z blasteru, přicházející od druhého z hlídačů. Během milisekundy odrazil jednu ze střel zpět ke svému majiteli přímo do krční části brnění, kde bylo nejslabší, a na místě ho zabil. Z různých částí budovy slyšel střelbu následovanou výkřiky. Věděl, že nekřičí ani jeden z jediů.
Vkročil do malé místnůstky, sloužící jako noclehárna. Postele byly prázdné. Nepřátelé byli velice schopní. Ale ne dost na poražení byť jednoho z ochránců svobody a spravedlnosti.
Najednou všechny zvuky boje ustaly. Ennith pomalu došel do největší místnosti, v níž klečela žena držící se za pahýl pravé ruky, ve které měla ještě před chvílí zbraň namířenou na Ebona. Jeho čepel měla u krku a snažila se bolestí nekřičet. Na ramenním plátu spočívala insignie rodu Fett.
Během pár úderů srdce do místnosti přišel i Whip a Anaih.
"To bylo rychlé.", poznamenala mladá jedi. Whipid pouze přikývl.
V Řádu tomuto jedi nikdo neřekl jinak než Whip, a to protože byl v současnoti jediný jedi z rasy whiphidů a také protože se jeho jméno velice obtížně vyslovovalo. Nemluvil. Nemusel. Všichni mu rozuměli beze slov.
"Souhlasím. K věci, řekl bych, že toto je vůdce skupiny, že?", podíval se Ebon na klečící ženu.
"Ano, dle znaků na brnění ano.", odpověděl mu Ennith, "Máme vše, co jsme potřebovali. Kdo se jí ujme na cestu do Chrámu?"
Whipid k ní přikročil a vytáhl ji jemně na nohy. Následně ji už méně jemněji popostrčil ke dveřím, přímo do náruče policistů.
