Je to tady první den a já nastupuji do nemocnice. Nevím co mám dělat.Když už jde člověk do nemocnice tak je to něco váženého. Nemám ráda nemocnici. Zapřemýšlela jsem se a najednou mamka volá: "Martí tak už pojď máme tam být včas."
V hlavě mám tolika myšlenek a hned odpovídám: "Vždyť už jdu kdybys šla ty do nemocnice taky by se ti tam taky nechtělo"
Mimochodem jmenuju se Martina je mi 15 let a vykloubila jse m si koleno tak jdu na operaci.
Přišla jsem na dětské oddělení a čekáme na přijetí. "Mami přijdeš za mnou někdy?"
"To víš že jo zlatíčko mě se jen tak nezbavíš " mamka je hodná, povídali jsme si a najednou se otevřeli dveře a volá nás sestřička dovnitř.
