7.část

37 1 2
                                    

Najednou mi odhrnuli plášť takže jsem tam byla nahá a nad zadek mi píchli injekci a začali tam pouštět elektrošoky bolelo to a to docela dost, chtěla jsem aby přestali ale oni nechtěli přestat moje noha se třásla já jsem jí neovládala furt se jen třásla. Kolem okolo jsem jen slyšela: " 0,6   0,4"

 Nevěděla jsem co to říkají ale vim, že to mělo něco společného s těma šokama a už vím proč se tomu říká nervová plokáda.

Myslela jsem, že je hotovo ale teď mi píchli injekci do třísel a začali dávat elektrošoky. Trvalo to 15 minut ale pro mě to bylo jako hodiny.

Řekli mi, že se musí naho umrtvit a že to bude trvat půl hodiny. Zatím mě zase přikrili.

Přišel doktor a začal mi na nohu mazat dezinfekci bylo to strašně žluté, už jsem pomalu přestávala cítit nohu. Chtěla jsem se dívat na obrazovku na, které bude všechno vidět co mi dělají ale najednou ke mě přišel ten hezkej asistent a tak mé pravé straně takovou kovovou tyč k tý tyči mi připoutal ruku, takže jsem jí měla nadsebou a přes tu ruku mi dali další zelený plášť . Ještě mi připoutali nohy k  sobě a nechali mě tam ležet koukla jsem se doprava a dveře na sál se pořád otevírali a zavírali.

Celý sál byl oranžový. Pak přišel dokotor a já se nudila. Sice jsem měla ten oblbovací prášek a bylo mi vše jedno ale tak ruka s pláštěm mi kazila výhled na televizi, takže jsem se rozhodla že asi půjdu spát.

Koukla jsem se všude okolo ale nikoho jem neviděla tak jsem se koukla nahoru a u mojí hlavy seděla anesteziološka tak jsem jí řekla: " Můžu jít prosím spát?"

Ona se usmála asi jsem jí pobavila a píchla mi něco do kapačky poslední slova co jsem uslyšela byla jak doktor povídá: " Tak jdeme na to."

Deník PacientkyKde žijí příběhy. Začni objevovat