Hands up!

Kapitola 2

Dala jsem šéfovi na stůl prstýnek v igelitu. ,,Tohle je ten prstýnek.'' dodala jsem. ,,Kde je Shawn?'' zeptal se. ,,Dole.'' řekla jsem jednoduše. ,,Hmm, fajn. Když tak ho dej Mii do laborky.'' dodal. Po cestě k Mii jsem si všimla něčeho podezřelého. Na prstýnku byl křišťál, lépe řečeno sklíčko které se dalo odklopit a tam byla malá nádobka.

Na co to by to asi tak mohlo být? Nádobka je určena na jed.

Neváhala jsem a rozběhla se do laborky. ,,Čau Mio mohla bys prosím zjistit jestli jsou na tomto prstýnku nějaký otisky?'' řekla jsem a posadila se na jedno z křesel v laborce. ,,Jasně Becco.'' usmála se. ,,Podívej na tento otvor, nejspíš slouží na jed.'' dala jsem jí před oči prsten. ,,Aha, no máš pravdu.'' dodala a prohlížela si prsten. ,,Pokusím se to zjistit komu patří.'' usmála se a vzala mi prsten z rukou. ,,Dobře, tak zatím Mio.'' mávla jsem a šla do kanclu. ,,Měj se!'' křikla ještě za mnou.

Po cestě jsem ještě potkala Shawna. Málem jsem ho propálila pohledem a pak si sedla na své místo. ,,Tak co jste zjistili?'' zeptal se Nash. ,,Nic moc, jen jsem našla prstýnek na kterým je nádobka na jed, teď ho prověřuje Mia.'' usmála jsem se a zakousla se do bagety. ,,Nádobka?'' vypadlo ze Shawna. ,,To si mi o tom sakra nemohla říct?'' pokrčil obočí. ,,Ano mohla, kdyby ses v autě nechoval jako malý fracek.'' odfrkla jsem. ,,Už jsem se ti omluvil, vím že jsem to přehnal.'' z jeho výrazu bylo vidět že ho to opravdu mrzí, ale to mi bylo v tu chvíli jedno. Nechtěla jsem mu odpouštět, protože vím že by se to opakovalo. Dál jsem mu neodpovídala. Do dveří vtrhla Mia. ,,Už vím kdo to je! Pojďte za mnou.'' podívala se na mě a na Shawna. Oba jsem se zvedli a bez jediného slůvka jako dva ocásci následovali Miu. ,,Jedná se o kluka jménem Jack Adams. Je mu devatenáct let.'' řekla nakonec. ,,Aha mohla bys nám prosím zjistit adresu?'' zeptal se Shawn a slovo NÁM zdůraznil a zároveň se podíval na mě. Převrátila jsem oči a dál se věnovala Mie. ,,Jistě, akorát to chvíli potrvá.'' řekla nakonec. Posadili jsme se do křesel a Mia odešla do vedlejší místnosti. ,,Becco?'' zeptal se Shawn. ,,Hmm?'' odfrkla jsem jako vždy když po mně něco chtěl. ,,Můžeme si promluvit jako pětadvacetiletí lidi?'' řekl nakonec.

Odkud sakra ví kolik mi je? Z papírů Becco. Logicky.

,,A o čem?'' řekla jsem to stejným neochotným hlasem jako předchozí větu. ,,Mrzí mě co jsem řekl v tom autě. A mrzí mě i to jak jsem se k tobě choval.'' vypadlo z něho. ,,Pozdě. Na to si měl myslet dřív.'' dodala jsem. ,,Já vím že jsem to posral. Choval jsem se jako nějaký fracek, ale já už takový jsem. Odpustíš mi?'' dodal v jeho očích byla vidět špetka naděje. Zahleděla jsem se mu hluboko do očí. Jeho kaštanové oči byly překrásné a hypnotizující. Zatřepala jsem hlavou, abych se vrátila zpátky do reality. Tím jsem udělala chybu, i uplnej magor by poznal že mě pohltily jeho oči. Nad mým zatřepáním hlavou se na jeho tváři objevil jemný úšklebek. ,,Hele to co se stalo v autě hoď za hlavu. Budeme za dobře ale nic si od toho neslibuj. Právě se bojím že se budeš chovat pořád stejně.'' pronesla jsem. ,,Fajn.'' dodal. Zahleděli jsme se do země která pro nás v tomto okamžiku byla teď nejzajímavější. Za nedlouho vykřikla Mia. ,,Mám to! Mám tu adresu!'' Oba jsme se zvedli a mířili směrem k ní. Na papírek nám napsala tu adresu a oba jsme se vydali na místo kde by se měl nacházet údajný Jack. ,,Pojedeme tvým nebo mým autem?'' zeptal se Shawn. ,,Mým.'' odpověděla jsem jednoduše a nasedla.

Přemýšlím o tom případu. Jack je na živu, na prstýnku jsou jeho otisky. Prstýnek je určený na jed. Když vrah rozřezával tělo prstýnek mu sklouzl z prstu. To mi dává smysl.

Z přemýšlení mě vyrušil telefonát. ,,Ano Mio?'' řekla jsem do telefonu. ,,Ahoj. Teď vyšly výsledky z prášku který byl v nádobce prstenu. Jedná se o krysí jed.'' ozvalo se z druhé strany. ,,Aha. Děkuju zatím se měj.'' řekla jsem a zavěsila. ,,Slyšel jsem váš rozhovor, takže mi nic říkat nemusíš.'' dodal Shawn. ,,Fajn.'' dodala jsem a dál se věnovala řízení.

,,Jsme na místě.'' prohlásil Shawn.

Vážně, víš že bych si nevšimla?

Vystoupili jsme z auta a mířili do předraženého domu no spíš to byla vila. Zazvonili jsme na zvonek a čekali na něčí příchod. Přišla nám otevřít nějaká žena, nejspíš Jackova máma. ,,Dobrý den kriminální policie San Francisco.'' řekla jsem a ukázala svůj odznak hned po mně i Shawn. ,,Dobrý den pojďte dál.'' řekla žena udiveně a pozvala nás do moderního domu. Posadili jsme se ve velké jídelně sladěné do světle zelené barvy. ,,Dáte si čaj, nebo kávu?'' zeptala se žena. ,,Ne děkuji.'' řekl Shawn a já jsem taky zavrtěla nesouhlasně hlavou. ,,Jste tu kvůli mému synovi Jackovi, že ano.'' řekla rozklepaným hlasem jeho matka. ,,Ano. Nevšimla jste si něčeho podezřelého poslední dobou na vašem synovi?'' začal Shawn. ,,Ne, jsem pořád v práci i manžel pořád pracuje. Jack tu bývá sám. Často si sem vodí kamarády z jeho party.'' pronesla jeho máma. ,,Počkat z party?'' řekla jsem. ,,Ano. Mají menší partu. Hrozně si rozumí.'' řekla a čekala na další otázky. ,,Neviděla jste u vašeho syna někdy tento prsten?'' pokračovala jsem a vytáhla z tašky prsten v sáčku. Žena si ho pečlivě prohlížela. ,,Ne, nikdy. Nikdy nic takového neměl.'' dodala jeho máma. ,,Dobře. Mohla byste nám nahlásit všechna jména lidí kteří patří do party?'' řekl Shawn a vytáhl si z kapsy malý diářek a propisku. ,,Ale ovšem. Můj syn Jack, Scarlett Clarková, Marcus Nogel a Rose Sheffieldová.'' řekla a napila se čaje. ,,Fajn děkujeme.'' řekla jsem nakonec já. Žena nám nahlásila i adresy. Což byla vážně náhoda že znala všechny, protože matky se většinou o svoje syny moc nestarají, no spíš synové jim v tom zabraňují. ,,Můžeme mluvit z vaším synem?'' pokračovala jsem. ,,No ještě není doma.'' pronesla. ,,A co vůbec udělal?'' zeptala se nakonec. ,,Je podezřelý z vraždy, zatím neznámého těla.'' ,,C-cože? Můj Jack by nikdy nikoho nezabil.'' spráskla rukama. ,,Tak fajn. My půjdeme. Naschle.'' řekla jsem a poslední slovo jsme řekli sborově.

Ahojte! Máme tu další kapitolu. Doufám že se vám kapitola líbila :) Zatím se mějte! :) (Omlouvám se za chyby)