Love Again [DOKONČENO]

"Stále ho miluješ..."

Jeniffer

Už je to týden od našeho polibku s Justinem a já ho celou tu dobu neviděla. Nechodí sem. Ignoruje moje telefonáty. Nevím proč jsem ho nechala mě políbit a ani nevím proč jsem mu neřekla NE na otázku jestli mu dám druhou šanci. Slíbila jsem si, že už se k němu nevrátím. NIKDY. A teď se toho bojím. Bojím se, že mě donutí zamilovat se do něj. Pokud s ním budu trávit čas tak se to nejspíš stane. Jenže já mám Lucase takže se to nesmí stát. On mě vytáhl z toho nejhoršího. Byl mi oporou když se se mnou Justin rozešel. Tak moc to bolelo. Neřekl důvod. Prostě jen napsal, že se se mnou rozchází. Nebyl to dopis ani na čtvrt stránky. Nejsem si jistá jestli jsme s Justinem měli vůbec být spolu. Pořád jsme se hádali pak spolu asi rok a půl chodili, a po mém návratu zase jen hádky. My spolu nedokážeme být, ale nejsem si jistá jestli dokážeme být bez sebe.

Možná si jen nalhávám, že mám Lucase ráda. Možná je jen záplata za Justina. Ozvalo se moje podvědomí. Ne určitě to není zapláta za Justina. Jinak bych s ní přeci nespala. Kdo spí z druhým pohlavím když ho nemá rád? Třeba Justin. Vzpomeň si na to, jak jsi je slyšela v tom klubu na záchodcích. Zavrčela jsem. Byl to Justin sakra. V tu dobu ojel všechno co se hýbe. A navíc teď chodí přece s Clarisou ne? Moc dobře víš, že chceš být na jejím místě. Nechci. Už jednou jsem tam byla a víme jak to dopadlo. Stále ho miluješ tak proč si to nepřiznáš? "Protože ho nemiluju!" Zařvala jsem na hlas, což jsem neměla v plánu.

Po chvíli do mého pokoje vlítl bratr a nechápavě na mě koukal. "Co se stalo a proč tady tak řveš?" Zeptal se. "Ehm moje podvědomí se se mnou snaží hádat." Usmála jsem se na něj. Víš, že mám pravdu. Zmlkni už. "A proto tady řveš?" Přikývla jsem. Ona jen zakroutil hlavou a řekl něco ve smyslu, Ona je magor. Zasmála jsem se a zase si lehla na postel. Neměla bych tolik přemýšlet. Převaří se mi mozkové buňky a možná by to bylo fajn.

Na dveřenod mého pokoje se ozvalo zaklepání. S tichým dále jsem člověka pozvala dál. Měla jsem zavřené oči takže jsem nevěděla kdo to je. Když se mi dotyčný přisál na rty odstrčila jsem ho a dala mu facku. Až pak jsem si všimla, že je to jen Lucas. "Za co?" Zeptal se zmateně. "P-promiň myslela jsem že jsi někdo jinej." Sklopila jsem pohled. "Kdo jinej by tě líbal?" Zeptal se teošku naštvaně. "No já nevím, třeba Ren, Ryan, Jus-" zarazila jsem se. Nemohla jsi říct jeho jménu. "Justin?! Políbil tě?!" Vyjel po mě. Co mu mám sakra říct? Pravdu? Lež? Řekni mi pravdu, jednou by se to stejně dozvěděl. Ozvalo se zase moje podvědomí.

"Hlavně nebuď naštvanej ano?" On už, ale zuřil. "Takže je to pravda! Vážně si se s ním líbala! Možná si se s ním i vyspala co?" Co to do něj sakra vjelo. "On políbil mě! A ne nespala jsem s ním!" Zařvala jsem po něm teď já. "A odtrhla jsi se?! Dala jsi mu facku?!" Sklopila jsem pohled. Nic z toho jsem neudělala. Vlastně jsem s ním ještě spolupracovala a já nevím proč. "Jasně chápu. Miluješ ho a já byl jen náhrada." Zakroutil hlavou. "Nebyl jsi náhrada Lucasi." Chytla jsem ho za paži. "Tak mi řekni. Milovala jsi mě někdy? Měla jsi mě alespoň ráda víc než jako kamaráda?" Povzdychla jsem se. "Ne." Zamumlala jsem. On mě pohladil po tváři. "Byl to nejkrásnější půlrok co jsem s tebou zažil. Už od začátku jsem věděl, že s Justinem nemůžu soupeřit." Smutně se usmál. "Stále ho miluješ, akorát si to nedokážeš přiznat." Spustil ruku z mojí tváře. "Já už ho ale nemiluju Luku!" Zavolala jsem za ním. "Nerozcházím se s tebou. Chci ti dokázat jak po sobě oba toužíte." Usmála jsem se. "Přespíš tu?" Ukázala jsem na svojí postel. On jen přikývl a vrátil se.

Názor? Snad se líbí

Love you
-Denny