Sen nebo skutečnost?

1.6K 94 2
                                    

"Niff prosím otevři mi!" Bušil mi na moje dveře Justin. Seděla jsem o ně opřená a přemýšlela jestli je otevřít. Tak moc ho chci vidět, ale nemůžu mu tak lehce odpustit. Nesmí si myslet, že to bude tak lehké. "Omlouvám se Niff. Nechtěl jsem to udělat. Byl jsem opilej." Usmála jsem se. Tak mu už otevři! Zakřičelo na mě moje podvědomí. Postavila jsem se na nohy a pomalu odemkla. Odstoupila jsem od dveří, které se po chvíli otevřeli a v nich stál Justin. Lehce jsem se na něj usmála a on mi úsměv opětoval. "Prý jsi brečela?" Přikývla jsem. "A řekneš mi proč?" Pokrčila jsem rameny. "Když ti teď něco řeknu. Slíbíš mi, že to nebude jako minule?" Pokrčila jsem rameny. Nemůžu mu to slíbit. "Prosím nechci skončit jako posledně." Přikývla jsem a sklopila pohled.

On za sebou zavřel dveře a přistoupil ke mě. "Jak je možné, že tohle už podruhé říkám v tvém pokoji." Pokrčila jsem rameny. On mi prsty zvedl bradu tak aby jsem koukala do jeho očí. "Jsi pro mě všechno Niff. Prosím nepřerušuj mě až budu mluvit." Přikývla jsem.

"Vím že jsem udělal spoustu blbostí, kterých teď lituju. Tolikrát jsem ti ublížil, že to ani na prstech nespočítám a hrozně mě to mrzí. Nikdy jsem ti nechtěl ublížir, ale nedokázal jsem tomu zabránit. Znáš mě, dělám věci dřív než začnu myslet, ale tohle dělám i když nemyslím. Miluju tě Jeniffer. Miluju tě nejvíc na světě a nikdy se to nezmění." V očích měl slzy a byla tam vidět láska. Koukala jsem na něj a nevěděla co říct. Asi bych mu měla říct to samé, ale bojím se.

"Bojím se Justine." Přiznala jsem a on se na mě nechápavě podíval. "Bojím se, že když přiznám tp samé tak to skončí jako dřív. Podruhé už bych to neustála Justine." On mi chytl ruce a zadíval se mi do očí. "Nemusíš se bát. Já už tě nikdy neopustím pokud mi dáš šanci." Přikývla jsem.

"Miluju tě Justine." On se usmál a hned se mi přitiskl na rty. Začala jsem spolupracovat. Objal mě kolem pasu a odtáhl se. Zatočil se mnou be vzduchu a já se musela zasmát. "Prosím buď moje přítelkyně." Přikývla jsem a on se na mě nádherně usmál a mě se z toho úsměvu podlamovali kolena. Má tak dokonalej úsměv. Znovu mě políbil a já obmotala nohy kolem jeho pasu. "Tohle už mi prosím nikdy nedělej." Zašeptala jsem mu do hrudě. "Neboj neudělám." Položil mě na postel a začal mi sundavat tričko. Tak moc jsem ho chtěla. Celého. A taky sinho vezmu. Přetáhl mi triko přes hlavu a znovu mě políbil. Neměla jsem na sobě podprsenku, takže neměl moc práce. "Jsi krásnější než jsi byla." Zašeptal a začal mi sundavat kalhotky.

Ležela jsem na jeho hrudi a poslouchala jeho srdce. Bilontak strašně rychle jako moje. Jsem tak ráda, že ho mám zpátky. Vím že jsem řekla že se k němu už nevrátím, ale pravdou je že bez něj nedokážu být. Na to ho až moc miluju. Nevím jak se mi to povedlo, ale usla jsem za tlukotu jeho srdce.

Justin

Jsem tak rád, že je zpátky. Že ji mám já zpátky. Nevím co bych dělal kdybych ji nezískal zpět. Tak moc ji miluju. Tal moc mi chyběla. Pokusím se jí už nikdy neublížit, protože ji nechci znovu ztratit. Znovu bych to nezvládl. Hrál jsem si s jejíma vlasama zatímco ona spala. Je tak dokonalá. "Hele sé-" vtrhl do pokoje Ren, ale jakmile nás viděl tak vyvalil oči. "Vy-oh my god." Hned za sebou zavřel dveře a já věděl, že bude chtít vysvětlení. Vylezl jsem z postele tak abych ji nevzbudil a oblékl se. Políbil jsem ji do vlasů a sešel dolu do kuchyně.

"Chci vysvětlení." Vyhrkl hned jak jsem si sedla naproti němu. "Jsme spolu." Řekl jsem jednoduše a on stále nechápal. "Já miluju jí a ona mě. Není na tom nic těžkěho." On mě ale propaloval pohledem. "Jestli ji ublížíš tak ti rozbiju hubu." Uchechtl jsem se. "S tím počítám. Vlastně tě o to i sám poprosím, protkže jen myšlenka na to mě ubíjí." On jen kývl hlavou ma souhlas a podal mi plechovku s pivem. Zavrtěl jsem hlavou a vydal se zpět za Niff do pokoje seděla na posteli a vypadala nějak divně. Pořád se koukala pod peřinu a vedle sebe a vrtěla hlavou. "Stalo se něco?" Zeptal jsem se. "Já nevím. Zdálo se mi to nebo...?" Nedokončila větu.

"Ne lásko nezdálo se ti to. Opravdu jsme spolu." Usmál jsem se a ona taky. Teď už nevypadala tak vyděšeně. "Už jsem si myslela, že jsem se zbláznila." Sedl jsem si k ní. "Zbláznila, ale do mě." Ona se zasmála a bouchla mě do hrudě. "Jsi idiot." Zasmál jsem se a objal ji kolem ramen. "Ale tvůj idiot." Políbil jsem ji do vlasů.

"Slib mi, že už mě nikdy neopuštíš." Promluvila do ticha a koukla na mě.

"Slibuju, ale ty mi slib to samé." Ona se lehce usmála.

"Slibuju Justine." Políbil jsem ji. Už ji nikdy nehodlám pustit.

Názor? Snad se líbí

Love you
-Denny

Love Again [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat