GIRLY BODYGUARD [ one direction & big time rush ]

ONE • I'm sorry, she's too talkative

Prošla jsem okolo recepce, pouze se zvednutou průkazkou a hlesnutím slova Ahoj, jako mrtvola a svůj pohled jsem měla i při vchodu do výtahu upřený do obrazovky telefonu, konkrétně do iMessengeru, kde jsem konverzaci překlikávala mezi Kendizzim a Sam. Při vystupování z výtahu, jsem doťukala poslední odpověď, mobil schovala do kapsy džínových šortek a byl čas na to, se opět začít chovat alespoň trochu profesionálně. Se spisem papírů, jsem vešla dveřmi do studia C, kde jsem měla po pravdě být už před několika minutami.

Než jsem stačila pořádně vejít do místnosti, osoba sklánějící se nad laptopem, který byl na onom magickém pultu, kde se prováděla všechna hudba, se bez sebemenšího pohybu ozvala. "Zase pozdě" zasmál se a pomocí židle, se ke mě otočil čelem.

"Taky tě ráda vidím, Scootere" poznamenala jsem z protočením očí v sloup a na náznak našeho přátelství a jeho námahy svůj zadek zvednout ze židle, jsem ho obejmula.

"A mě ani neobejmeš?" ozval se za mnou melodický hlas, který se většinou rozezníval radii s mými texty. Otočila jsem se k drobné brunetce, která své koncertovací mini šatičky vyměnila za legíny se sportovní podprsenkou a vytahanou mikinou, a své lodičky za obyčejné Vansky. I přes to vypadala úžasně, jako vždy a vrhla se mi kolem krku. "Ahoj krásko"

"AG, mám pro tebe další senzaci!" zasmála jsem se, když mě pustila a do rukou jsem jí vrazila listy papíru, na kterých je můj pot za celých osumačtyřicet hodin.

"Pořád stejně sebevědomá" pokroutila s úsměvem hlavou, mezitím co si pročítala řádky textu k písni Break Free, o čemž jsem byla přesvědčená že to bude další pecka. 

Když její oči přelétly poslední řádky, zůstala s kamenným výrazem bez jediného slova zírat na papíry co měla v rukou a mě polil studený pot. Žaludek si začal nacvičovat gymnastické prvky a mě zachvátila panika. Nedělala jsem tuhle práci poprvé, vlastně jsem za ty dva roky poznala už tolik slavných, že mě už ani žádné seznámení nepřekvapilo, vždycky jsme působila sebevědomě, protože to byla něco jako vizitka textaře, ale její výraz mě opět uzemnil a já si nervózně začala pohrávat s prsty.

"Scoote, koukni na to! Je to pecka!" vyjekla z ničeho nic s jejím obvyklým úsměvem a podala mu papíry, které si stejně jako ona pečlivě pročítal.

"Myslím že můžeme nahrávat" vydechl a s těmito slovy mi ze srdce spadl kámen, co by zbořil celé LA. 

V tu úžasnou chvíli, kdy jsem svou práci měla hotovou, bez mála během dvou dnů a tím i vyděláno pro svou existenci, kdy jsem se přímo těšila na to, až si svůj text poslechnu v jejím podání, se ozval otravný zvuk zprávy. Odemkla jsem mobil a hned byla přesměrovaná do iMess zpráv, do konverzace se Sam: Slíbila jsi mi pomoc. Ted. Hned. 

*****

S hlavou položenou na opěradle židle jsem se znuděně točila dokola, mezitím co má kamarádka s panikou pobíhala po celé místnosti a přerovnávala všechno možné. Po pravdě, doposud jsem pořádně nepochopila co tu zrovna já, mám dělat, ale jelikož se mi hodili peníze navíc, ještě k tomu za vytvoření pár účesů, nějaké Hollywoodské smetánce, mi přišlo jako dobrý nápad. Pohled jsem zapíchla do větráku, co se točil na stropě a umožňoval mi se tu neutopit ve vlastním potu.

Dveře místnosti se otřásly a do místnosti vběhla parta kluků, společně s vysokým chlápkem, který vypadal víc než zaneprázdněně, takže si té bandy dětí ani nevšímal. "Eff!" vyjekla zběsile Sam až jsem rychle vyskočila ze svého kolotoče, který představoval vlastně židli. "Jsou tu!" doplnila a hodila po mě, klasický pásek stylistek.