Do you know?

9. Část - Vyčerpání

Zayn
Když jsem vcházel do další místnosti. Říkal jsem si. Co budu jíst a pít? Už jsem byl dost vyčerpaný a nevěděl jsem jestli zvládnu další úkol. Pár dní nejíst a nepít je nebezpečné a vyčerpávající. Další místnost nebyla ničím zvláštní. Na zemi byli dlaždice ve tvaru čtverce a na zdi načmáraná písmena W, S, N, E, která se náhodně opakovala. Nevěděl jsem co mají znamenat ani proč tu jsou. Natož co s nimi mám dělat.

Po chvilce se ozval tajemný hlas, ale až tak tajemný nebyl. Když už jsem ho slyšel po několikáté, říkal jsem si, že mi je ten hlas povědomý. "V minulém úkolu jsi měl štěstí Zacku, ale jenom štěstí ti stačit nebude. Před tebou je další úkol, až budeš připravený stoupni si před první kostku v místnosti."

Chvilku jsem si prohlížel místnost a přemýšlel jsem co by mohli znamenat písmena napsaná na zdi. Hlad a dehydratace my moc nepomáhali při řešení úkolu. Nechal jsem písmena být a stoupl jsem si před první kostku. Najednou se zas ozval hlas muže.

"Pokud projdeš na druhou stranu ve správném pořadí otevřou se další dveře. Ale pokud 3x neuspěješ, tak se dveře zavřou na vždy a ty tu zůstaneš. Hodně štěstí Zacku." zasmál se a už nepromluvil.

Chvilku jsem přemýšlel jak by písmena mohla být s úkolem spojena, ale nakonec jsem usoudil, že nic. Udělal jsem krok do předu a kostka se rozsvítila bílé. Že by to bylo tak lehké, pomyslel jsem si. Ale při dalším kroku do předu se kostka rozsvítila červeně.

"Špatně" zasmál se hlas může. "Už máš jen dva pokusy" oznámil.

Zase mě převládl strach. Co budu dělat? Vůbec mě nic nenapadá. Bojím se už nikdy neuvidím rodiče a Cait. Začali mi stékat slzy po tváři. Nikdy jsem nebrečel ale teď jsem si nemohl pomoct.

"Copak Zacku? Bojíš se?"smál se muž co mě tu věznil.

"Jdi do prdele" zakřičel jsem naštvaně.
"No tak Zacku, chovej se slušně.

Oklepal jsem se, utřel jsem slzy a stoupl jsem si zase před první kostku v místností. Věděl jsem, že první kostku mám správně, takže jsem udělal krok do předu a kostka se znovu rozsvítila bíle. Koukl jsem se na písmena první písmeno bylo N. Co by mohlo znamenat, ptal jsem se sám sebe. N, N, N, no tak Zacku mysli. A pak mě to napadlo, N jako NORTH. "No jasně" vykřikl jsem. Písmena znamenají světové strany, že mě to nenapadlo hned. Postupoval jsem dál podle písmen, až jsem došel před poslední kostku v místnosti. Byl jsem tak vyčerpaný, že jsem ani nevěděl kde je práva a levá. Při posledním kroku mi oznámil neznámý hlas že jsem splnil úkol a že za dalšími dveřmi mě čeká překvapení. Měl jsem trochu obavy co by to mohlo být, ale když jsem vstoupil do místnosti byla tu jen postel, stůl plný jídla a džbán vody.

Čekal jsem jestli dostanu informace od může co mě tu drží. Po chvilce čekání pořád nic. Tak jsem se rozběhl ke stolu abych se aspoň napil a najedl, než přijde další úkol. Asi po hodině, když už jsem byl přejedený a trochu při smyslech se neznámý muž znovu ozval.

"Pro zatím máš volno Zacku. Dobrou noc a sladké sny" řekl zlomyslně.

Lehl jsem si do postele teda spíš na matraci, která byla na zemi. Nebyla moc pohodlná, ale to mi v tuhle chvíli přišlo na nejméně hrozné. Ale stejně mi něco bránilo usnout. Nejspíš to byl strach, že když usnu budu víc zranitelný, jako bych nebyl i tak. Po chvilce uvažování se mi pomalu zavírali oči, až jsem nakonec usnul.

Po delší době další díl. Doufám že vás příběh aspoň trochu zaujal. Snad už teď budu vydávat díly častěji. :) Hezký večer. :)