Jeff se na internetu domluvil s dalšími lidmi, které nikdy neviděl, že prozkoumají opuštěné a polorozpadlé budovy staré nemocnice. Jeff se přidal ke skupince čtyř kamarádů. Adan, byl kameraman a jeho bratr Tomas zvukař, oba chodili na filmovou školu. Potom tam byl, celkem zamlklý, Andrej, který věřil na paranormální jevy a nazýval se médiem. Na konec byl David, který vše zařizoval a hledal místa.
Vše jim vycházelo, i když měli párkrát na male, když například skoro na ně spadla střecha či jiná část stavby, nebo je málem chytla policie. Ale to co je čekalo, bylo asi velké sousto. Pár dní se chystali navštívit starou podzemní nemocnici, ale to ještě nevěděli že se už nevrátí.
Chystali se už několik dní, stejně ráno po té co vyjeli se museli vrátit, protože zapomněli část svého vybavení. Cestou píchli pneumatiku a hlavní kamera ukazovala že je vybitá. Samozřejmě se hned po zjištění strhla hádka mezi Adanem a Tomasem.
Celý ten upršený den a pochmurná nálada jakoby něco naznačovala.
Zajeli do hustého lesa, a auto se zastavilo až u lomu nebo zvětralé skály, kde na kraji byly mříže a za nimi tma. Každý si zval své vybavení, ale David se choval divně. Všichni se už vydali ke vchodu, jen Jeff a David zůstali u auta. Když si David vytahoval z pod sedačky pistoli Jeff si ho všiml.
„Co to děláš" podezíravě se na něj podíval
„To je jen.... kdyby náhodou" usmál se
Tato příhoda nutí Jeffa nad věcí pořád přemýšlet.
Když David došel ke vchodu vytáhl z batohu štípačky a přestřihl železný řetěz. Všichni si zapnuli čelovku a pomalu se vydali do neznáma. Kusy omítky a betonu jim chroupali pod nohama.
Došli ke vstupu velkými obtížemi otevřeli zarezlé betonové dveře. Ocitly se ve velké místnosti, po stranách dveře a na konci šel vidět výtah. První co je upoutalo byli kosterní pozůstatky. Sklonění nad něma všichni koumali po čem to zbylo. Jeff se rozhlídl po celém obvodu. Najednou v jedněch dveří po dopadu louče světla uviděl dvě tečky které to světlo odráželo. Zamrazilo ho, jenže když se vrátil světlem na místo, už to tam nebylo. O tom co viděl neřekl ani slovo a uklidňoval se, že se mu to jen zdálo. Prošli místnosti a za dveřmi vedle výtahu našli schodiště.
Podle mapy co Jeff sehnal prošli už celý komplex, ovšem na cestě zpět si všimli dveří. Problém je že tyhle na plánku nejsou. Zvědavost byla silnější a tak je začali zkoumat. Proč byla pentle z jejich strany? I zámek a řetěz? Schovávali snad za tím něco?
„Uhněte" pronesl Tomas, rozpřáhl se a zámek urazil.
„Počkejte, neměli by jste to otevírat" křikl Andrej. Sotva to dořekl Adan už sundal pentli a pomalu dveře otevíral. Táhl se tam vykopaný, ovšem už ne betonovaný tunel. Adan se pomalu vydal, Andrej šel jako poslední. Po asi dvě stě metrech došli do jakoby předsíně, která se se dělila do dalších pěti chodeb. Chvíli se dohadovali a nakonec se domluvili, že každý půjde jednou, ale Andrej trval, že tu počká. První se asi po deseti minutách vrátil David. Chvíli po něm Jeff. Po dalších deseti minutách Se vrátil i Tomas s tím, že i jeho cesta byla slepá. Pár minut na to vyběhl Adan celý od krve a křičel ať utíkají. Jenže už bylo pozdě. Vše se semlelo tak rychle. Cestu jim blokovali postavy, neměli vůbec žádné ochlupení, na těle jim vyseli cáry oblečení. Pusu plnou špičatých zubů protáhlejší ruce a dlouhé nehty. Celý černý oči odřážející světlo z baterek.
Chvíli se tam navzájem prohlíželi. Pak bez váhání vytáhl David tu zbraň a zastřelil ty dvě stvoření co jim stála v cestě. Rozběhl se a křičel ať běží i ostatní. Rychle zabouchly dveře a dva se o ně opřeli, protože se snažili je otevřít. Tak tak je zadělali petlicí a běželi k východu.
Už byli v skoro tak, když se zničeho nic objevili další. Seběhlo se to tak rychle. Všude se ozývá jen křik. Krev stříká z otevřených ran. Do toho se ozvěnou šířil nelidský smích, který by se každému vryl do paměti. Nakonec se podařilo jen Davidovi prostřílet ven. Měl jediné štěstí, že ho na denní světlo nepronásledovali. Celý se třásl a snažil se dát klíčky do zapalování. Konečně nastartoval. Dupl na plyn.
V tom ze zadu se na něj vrhla jedna z těch nestvůr. Prudce dupl na brzdu a stvoření proletělo předním sklem auta. Nikdy o tom nemluvil, až do teď. Od té doby už nenavštívil žádné místo.
