Ankhorova Cesta

Moře a víno

"Ta zrůdnost mi zabila syna! Rozvažte mě! Vy čubčí syni!", řval svázaný elfí kapitán Bendaron. Posádka věděla, že kdyby ho pustili, tak by okamžitě skočil z lodi, aby pomstil svého, teď již mrtvého, syna. To nemohli dovolit. Král moří by ho roztrhal svými pařáty a hodoval by na něm celou noc. Před pár hodinami skončil s masem Redarona a čekal, až se mu oddá další obět. Pomalu a jemně narážel do kýlu lodi a každý náraz přinášel více strachu do srdcí posádky a Ankhora.
" Král má hlad. Kdo bude další? Koho zláká vábení toho monstra?", vypouštěl do ticha cynicky otázky prošedivělý kormidelník Dann.
"Nikdy jsem v životě neslyšel o nějakém vládci moří... Co je zač?", vrtěl hlavou alonský mladík.
"Říká se, že Král moří vábí námořníky do hlubin oceánů a moři. Prý je bolestivě roztrhá a následně sní. Kdysi prý uvedl do zkázy celou flotilu lodí i s císařem Laephanem. Neutečeme mu.", s těmito slovy kuchař Rika sklonil hlavu a začal potichu vzlykat.
"Tomu nevěřím. Musí být způsob jak ho zahnat... Jen kdybych věděl o jakou stvůru se jedná. Na akademii jsme se učili o monstrech, příšerách a legendách, které se s nimi pojily.", Ankhor vyskočil na nohy a opatrně došel až na kraj paluby. Naklonil se nad hladinu a pozorně ji sledoval.
" Je to on! On je další!", ukázal na Ankhora Rika a panikařil.
"Klid! Nic se se mnou neděje.", okřikl ho aloňan. Potřeboval klid na přemýšlení. Hluboko v mysli věděl, jaká bytost zabila kapitánova syna Redarona. Rika ale nechtěl s křikem přestat. V Ankhorovi se vzedmul vztek.
" Tak budeš už zticha?", s těmito slovy ho prudce praštil loktem do spánku a Rika v bezvědomí upadl obličejem na dřevěnou palubu. Ticho. Dann se rozhodl nezasahovat a byl radši zticha.
Mladý alonský voják se vrátil k zábradlí a pokračoval v rozjímání.
Věděl s čím se potkali, jen nedokázal tento problém pojmenovat a přiřadit k němu řešení. Přemýšlel pomalu a ztěžka, kvůli silné vůli bytosti, pomalu kroužící kolem lodi.
Vábí námořníky a následně je dlouho požírá. Ze zad tomu vyrůstají korály a mezi prsty má plovací blány. Krály moří, co jsi zač?
"Danne, dones mi prosím trochu vína", prorazil hutné ticho kapitán.
" Rozkaz kapitáne", poslechl ho kormidelník.
"Co jste to řekl?", vydechl nahlas Ankhor.
"Ať mi donese víno, chci zapít žal.", ukápla Bendaronovi slza.
" Víno! To je ono! Bendarone, jsi génius.", rozeběhl se Ankhor za Dannem do nákladového prostoru.
"Co? Co...", zbytek Ankhor neslyšel. Vletěl do nákladového prostoru, vytrhl kormidelníkovi láhev nejlepšího vína z náruče a vyběhl zpět na palubu.
" Ach moje víno! Děkuji.", vyhrkl kapitán.
"Bohužel není pro vás.", řekl Ankhor, odzátkoval porcelánovou láhev a začal lít rudou tekutinu po obvodu lodě do vody.
" Ty jeden zpropadenej zmetku! To je moje víno! To mě stálo deset lahví tý vaší ZASRANÝ ALONSKÝ SLIVOVICE!!!", najednou kapitán vůbec nemyslel na smrt svého syna a jak smyslů zbavený řval na Ankhora.
Dann mezitím donesl další víno.
"Podej mi to", napřáhl k němu víno lející aloňan ruku.
"Ale kapitán...", zakoktal se námořník.
" Kapitán by se ožral, já nám zachraňuji život!", vyjel na něho voják.
Když Dann uslyšel, že by mohl přežít, tak neváhal a víno mu téměř radostně odevzdal.
"Ty jeden zpropadený zrádce!", pokračoval v řevu Bendaron.
Ankhor vylil i druhou láhev vína a s radostí se posadil na zábradlí. Rika se mezitím vzbudil a masíroval si spánek a bolestivě sykal.
"Takže pánové. To co tu kolem pluje, to je prosím Colcabra. Na světě jich je málo a proto ji znáte jako Krále moří. To víno jsem lil do vody kvůli jejich nenávisti k alkoholu. Stačí pár kapek alkoholu a Colcabra skoro nevidí. V té vodě jsou teď dvě láhve vína. Až se dostatečně promísí s mořskou vodou, tak Král moří dlouho ze svého doupě nevyleze. Takže bych doporučil nic neriskovat a okamžitě odtud odplout."