Představte si, že jste loser školy, který je každý den šikanovaný. Rodiče vám říkají, že jste k ničemu a zničili jste jim celý život. Ať se snažíte sebevíc nikdo vás nemá rád. Vaši vlastní sourozenci si z vás utahují a dělají vám naschvály, nejen do...
Obsloužila jsem poslední stůl s hosty, kteří chtěli už jen zaplatit a odejít. Zatím co se už zvedali, začala jsem utírat utírat stoly a zvedat židle. Po asi 20 minutách jsem měla všechno hotové, jak židle a stoly, tak i zameteno a vytřeno. S pocitem, že už mám všechno hotové, jsem se sebrala a šla se převléct z uniformy, co tu musíme nosit, do normálního oblečení. Převlečená a upravená jsem se sebrala tašku, všude zhasla, vzala pytel s odpadkama, zamkla hlavní vchodové dveře a šla zadním vchodem.
Cestou domů jsem naštěstí nikoho nepotkala, jen pár, který se oblejzal na lavičce u parku. Obličej jsem zkřivila do odpuzující grimasy a zavrtěla nad nimi hlavou. To nemají nic lepšího na práci, než být venku takhle pozdě večer? Jsem jediná, kdo v 10 hodin večer myslí na to, jak leží v posteli? Doufám, že ne.
Když jsem byla v naší ulici, polilo mě horko. Už jenom 5 minut cesty, a zas jen co zavřu dveře, začnou na mě řvát. Hned co zavřu dveře ozve se : ,, Gabriello, to si ze mě děláš srandu, ne? My tak dřeme, aby jsi měla co k jídlu, a ty nejsi schopná ani uklidit dům? To tu mám jako všechno dělat sama?! Laskavě si odnes ty věci do pokoje a pojď uklidit aspoň tu kuchyň, ať si tu nežiješ jak ňáká princezna! " Jako kdybych to neříkala. Určitě tu zase ty 3 nehli ani prstem. Jen se válej v posteli a já jim tu dělám služku. Prej dřou, abych měla něco k jídlu, ani náhodou. Kvůli čemu jsem tak asi začla chodit na brigádu? Všechno si kupuji sama, a aby se neřeklo, tak mi OBČAS něco koupí.
Po uklizení celé kuchyně jsem šla vyprat prádlo a utřít prach po celém baráku. Když jsem dopadla zádami na postel slastně jsem vzdychla a užívala si toho, že si už můžu odpočinout, než se vrhnu na učení.
Když jsem se konečně zvedla z postele, popadla jsem tašku do školy a vyndala z ní angličtinu a psychologii. Sedla jsem si ke stolu a začala se učit, ale dál už si nic nepamatuju...
***
Probudila jsem se s pocitem, že mě něco šíleně tlačí do hlavy. Po prozkoumání místa pod mojí hlavou jsem zjistila, že je to jen pitomá propiska, která mi musela vypadnout z ruky, zatím co jsem spala.
Protřela jsem si oči a šla do koupelny, ale ne tak, jako každý den, ale jen pomalým a unaveným krokem, protože jsem byla moc unavená na to, abych se vyplížila rychle a potichu z pokoje. Popravdě mi bylo úplně fuk, jestli mě potkají, jelikož jsem byla tak unavená, že jsem si ani nedokázala představit co to bude za rozruch.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
V koupeně, jsem se vysprchovala, vyčistila zuby, učesala a omotaná jen v osušce vyšla zpátky do pokoje. Bylo mi celkem divný, že tu nikoho nevidím. Normálně by tu už rodiče chodili a připravovali si věci do práce. Po tom, co jsem se v pokoji oblékla do černých legin a bílého chlupatého svetru s motivy, jsem si naházela věci do kabelky a šla do kuchyně, kde jsem si chtěla vzít jen jablko na zahnání hladu, v kuchyni mě, ale upoutal lísteček, na kterém bylo napsáno :
