Každou chvíli z ostří nože,
je možné spadnout dolů k zemi,
že je to těžké nezdá se mi,
často řeknem ,,Pomoz Bože!",
on neslyší nás vtom rychlém sledu,
jenom praskání tenkého ledu.
Každý den jsme na jezeře,
kdykoli z lávky spadnout můžem,
pod vodou už nekvetou růže,
vodník nám neotvírá dveře,
byla to naše chyba, od pohledu,
neboť stáli jsme na tenkém ledu.
Každé naše rozhodnutí,
je tlustý nebo tenký led,
a nezjistíme to právě hned,
zjištění je jak bodnutí,
nože s nulovým ohledem,
to je z vlastní zkušenosti,
já jsem právě pod ledem.
