Jsem zavřená za svůj trest,
a odpykávám si tu rest,
v cele mojí beze jména,
co není nikdy otevřená.
Tvoří ji tedy čtyři stěny,
neboli čtverec uzavřený,
jedno okno s železnou mříží,
taky palanda na bolest v kříži.
Nízký strop je tady taky,
podlahu prach pokrývá všady,
bez jídla, vody žiji stále,
jednou však už bylo namále.
Jsem sama tady ve věznici,
tudíž, vězni vymřou po přeslici,
pro mě na konci není kat,
věcnost si mám zde odpykat.
Mou celu tvoří čtyři stěny,
vše naprosto beze změny,
lituji toho kdo zde žije,
toť cela pouze mé fantazie.
