Tma

4.

,,Co-co to je?" Ptala jsem se vylekaně. Ten muž, co mě před tím do té ruky řezal, se jen usmál. ,,Ptám se, co to má znamenat." ,,Buď zticha." Řekl otráveně. ,,Zavři ji zpátky Zeku." Přišel ke mě ten nádherný anděl pekla. Jeho pronikavě tmavé oči, ve kterých bych se utopila rozkoší, na mě upřeně hleděli. Jemně mě chytl za ruku a povytáhl mě, čímž naznačil, že mám vstát. Vedl mě zase tou dlouhou chodbou.,,Co to má být?" Zeptala jsem se ho když už jsme byli v té zatracený místnosti kde mi nic nesvítilo. ,,Teď ti to nemůžu říct. Slibuji, že až zase odjedou všechno ti řeknu a vysvětlím. A to bude brzo, už zítra, tak prosím vydrž." ,,Dobře." Odpověděla jsem mu a usmála se na něj. Tentokrát jsem si lehla na zem a za chvilku jsem usnula.