"Cora POV"

85 8 0
                                    


„No vlastně to bylo přesně před sto lety" řekla jsem.

 „To jsem tě požádal o ruku miláčku"opravil mě Magnus „Známe se přesnějisto dvacet let" dodal spěšně.

 „Pravda"souhlasila jsem a sladce se na něj usmála„Poznali jsme se v Praze. Na jedné párty. Znala jsem se už s Praprababičkou Branwellovou. Ta mě tehdy požádala o laskavost právě v Praze. Když sem svůj úkol splnila vydala jsem se na oslavu známého nejvyššího čaroděje Brooklinského"pod stolem jsem ho chytila za ruku a moc dobře jsem si uvědomovala, že jsme zítra měli mít sto prvé výročí.

 „A tam jsem ji okouzlil svým dokonalým šarmem"vtipkoval.

 „Myslela jsem, že jsem to byla já kdo tě okouzlil" rýpla jsem si do něj a on se jen zasmál. „Mysleli jsme si, že se jeden od druhého můžeme hodně naučit". „ A pak jsme spolu strávili krásných dvacet let a pak jsi mě požádal o ruku" doplnila jsem ho a dívala se mu do těch jeho krásných kočičích očí.

 „Milujutě"zašeptal.

 „Taky tě miluju" oplatila jsem mu.


Chvíli jsme si ještě vykládali s ostatními. Byli velmi přátelští. Docela jsme si padli do oka s Izzy. Sice jí bylo teprve šestnáct,ale i tak na svůj věk byla velmi vyspělá a chytrá. Celá večeře se nesla až to té doby než zazněla věta: „ S Lýdií se budeme brát" všemnámto vyrazilo dech. Nevěřícně jsem se dívalana Lýdií. Nevěděla jsem jestli mám mít radost nebo ne. Alek byl milý a mlady stejně jako ona, ale nebylo příliš brzo na svatbu? Vím,že pro lovce stínů je to jiné,ale i tak.

 „Gratuluju"řekla jsem nakonec. Obešla jsem stůl a objala ji.

 „Děkuji" řekla a objetí my opětovala.Trochu se třásla a tak sem ji pohladila po rukách a ona se na mě vděčně usmála. Pak jsem se obrátila k Alekovi a také ho objala:„Pokud jí ublížíš pamatuj jednu věc" řekla jsem s ďábelským úsměvem.

 „Jakou?"odkašlal si potichu.

 „Sem nesmrtelná čarodějka. Neumřu na stáří .A však pokud jí ublížíš stáří se nedožiješ"mrkla sem na něj a znovu ho objala. „Vítej do rodiny" dala jsem mu pusu na tvář a odtáhla jsem se. Všichni už se začali rozcházet. Všimla jsem si, že některé lidi už se odebrali protože z té noviny nebyli nadšení. Stála sem tu jen já, Magnus , Jace a snoubenci.

 „No nic my už se také poroučíme do postele" řekla jsem a chytla Magnuse za ruku, který se vybavoval s Lýdií a držel v ruce víno.

 „Neboj se zítra jak budeme zabezpečovat institut magii tak si to tady prohlédneš"řekla mile Lýdie.

 „Dobrou noc"řekla jsem a vedla jsem Magnuse do našeho pokoje. Byla jsem ráda,že jsem si pamatovala ,kde ten pokoj máme.Bylo tu totiž stovky neobydlených na knop stejných pokojů. Naštěstí jsme to trefili. Unaveni jsme padli do postele a já se uvelebila na Magnusově hrudníku.Magnus mě jednou rukou objímal kolem pasu a druhou mě víska lve vlasech. Ani nevím kdy, ale usnula jsem.



SHADOWHUNTERS (ff)-UPRAVUJE SA!Wo Geschichten leben. Entdecke jetzt