SHADOWHUNTERS (ff)-UPRAVUJE SA!

"Cora POV"

Ještě ten den co odešla Lýdie,odešel i Magnus. Bylo nám jasné,že se nějak musí Lýdie dostat zpátky k nám a bez portálu by to trvalo několik dní.

Hodgemi na pokoj donesl bylinky.„Toby ti mělo pomoct" řekl a podal mi hrníčeks čajem .

 „Děkuji" usmála jsem se a hrníček přijala .

 „ Neníto nic co by dokázal Magnus kouzly, ale aspoň to zmírní bolest a urychlí to hojení" poplácal měpo noze přes přikrývku a zase se postavil na nohy .

 „Sem v naprostém pořádku,ale přesto ti děkuji Hodgi" sice mi nebylo pořád tak dobře abych tohle mohla říkat,ale nechtěla sem přidělávat starosti.

 „Rádo se stalo" přikývl mi a také se usmál. Nakonec se otočila odešel.

 Položila jsem si hrníček na noční stolek a položila jsem hlavu na polštář. Skoro sem usínala,ale v tom někdo vešel do pokoje.

 Byl to Alexander „Jé ty si spala?" podíval se na mě omluvně.

 „Cože? Ne" zakroutila jsem hlavou a na rychlo si urovnala vlasy. 

 „Volal mi Magnus"řekl a posadil se k mým nohám stejně jako před chvíli Hodge .

 „Tobě?Proč nezavolal mě?" nechápala jsem. 

Alek jen pokrčil rameny. „Říkal jen, že se to prodlouží.Clavové s nimi prý chtějí ještě něco probrat a tak tam budou do neděle" řekl a chytil mě zaruku. 

Podivuhodně jsem neunikla. „Miluješ ji?" zeptala jsem se ho na vážno.

 „Koho Lýdii?"zeptal se a já přikývla.„Mám ji rád" řekl jen

 . „Odkdy se lidi berou z kamarádství?Já chápu,že jsem asi trochu staromódní,když mi je přes sto let, ale kdy se svět změnil tak moc?" nechápavě sem na něj koukala.

 „Asi víš o mých rodičích"řekl a sklopil zrak na naše ruce.

 Přikývla jsem „Jak sem řekla sem už stará a zažila jsem spoustu lidí a událostí" vydechla jsem a on pustil mou ruku.

 „Chci aby má rodina něco znamenala jako dřív . Lýdie se mnou souhlasila. Chtěla to." Odpověděl jako by čekal že teď po něm začnu křičet.

 „Takže v tom není láska" vydedukovala jsem.

 „Mám ji rád. Možná bych ji časem mohl milovat, ale teď je to z jiného úmyslu a ona mě v tom podporuje" přikyvoval.

 „Děkuju za upřímnost"usmála jsem se .

 „Magnus ti vzkazuje že ho mrzí to výročí"usmál se.

 „To je v pořádku.V podstatěje to moje vina, ale co se dá dělat"pokrčila sem rameny.

 „Nemyslím,že je to tvá vina. Pouze si přijela na pomoc své kamarádce" usmál se „Kdyby si byla lovec stínu asi by si byla její parabhatai" mrkl na mě.

 „Možná sem se narodila do špatného těla" pokrčila jsem rameny s úsměvem.

 „Navíc sem si všiml,že si i statečná"prohodil .

 „Já?Ani ne" zasmála jsem se.

 „Zabila si démona Sharx. I někteří lovci stínu s tím mají problém" mluvil o tom jako kdybych byla nějaká hrdinka. Chvíli jsme si povídali. Jenže pak jsem při půlce Alekova vyprávění usnula.