Základ: Český jazyk

Pojmenování

Co je vlastně pojmenování?

Tak by mohla znít úvahová otázka, která se vynoří v mysli žáka, když nad něčím usilovně přemýšlí. Na světě existují slova již od pradávna, ale málokdo se dokáže zamyslet nad tím, odkud asi pochází, jaký skrývají pravý význam. Mezi předměty a jejich pojmenováním neexistuje příčinný vztah - jméno vzniklo po dobu věku, je to tedy dohoda zvyklosti.

Co přesně je ono tajemné pojmenování? Dalo by se tvrdit, že je to výsledek komunikace, a jeho nejčastější formou je již výše zmiňované slovo. Zajímavé, že? Pojmenovat můžeme předmět, jev, vlastnost, ale smíme také ději přiřadit jazykový výraz. Mezi další způsoby vyjadřování patří sousloví, víceslovná spojení, či frazém - ustálené slovní spojení.

Pod víceslovnými pojmenování si můžeme představit i dvojslovná spojení, kupříkladu: boloňské špagety, kuřecí řízek. Aniž by se člověk nadál, různá víceslovná spojení označující jednu věc vymyslí okamžitě.

Jistě vás na základní škole paní učitelky strašily s věcmi, jako je třeba metafora. Metafora je jeden z druhů pojmenování, se kterými se v textu setkáváme. Dalšími dvěma jsou metonymie a synekdocha. A jaký je mezi těmito pojmenováními rozdíl?

Začněme s metaforou, která je nejzákladnější a nejužívanější ze všech. Dokázal by ji najít i malý kluk v libovolném textu. Ovečky na obloze vám nic neříkají? Přesně to je typický příklad metafory. Po obloze totiž doopravdy neplují ovečky, ale bílé, chundelaté obláčky, které jim jsou vzhledově velice podobné. Definice metafory tudíž je: Metafora je pojmenování podle vnější podobnosti.

Druhá v pořadí je metonymie. Občas je opravdu těžké ji od metafory odlišit, ale jejím hlavním znakem je to, že: Je pojmenováním podle vnitřní významové souvislosti. Dejme si nějaký příklad. Když má někdo nervy ze železa, asi nemá v hlavě kousky rudy, že ne? Má pouze silnou, pevnou vůli, stejně jako železo strukturu. Už vidíme tu vnitřní souvislost?

Poslední z našeho seznamu je synekdocha. Mnozí si ji pletou s metonymií, je totiž relativně podobná. Kouzlem synekdochy je zaměnění celku za část. Pokud je buben plešatý, neznamená to doslovně, že nemá žádné vlasy, ale že jeho vlastník - bubeník - má pleš. Nebo také pokud ztratíme střechu nad hlavou, asi nám nikdo z domu střechu neutrhne, ale o bydliště přijdeme. Jak jednoduché.

Tak, to by bylo pro dnešek z mé strany vše. Povězte mi, zaujalo vás to alespoň trošku? Tohle bylo nejspíš něco, co všichni znáte, ale nebojte, dojde i na zajímavější věci. Pokud byste chtěli přesněji něco vysvětlit, nebojte se napsat do komentářů, stejně tak mi tak napište váš názor.^^