Základ: Český jazyk

Přímá řeč

Jedním z hlavních problémů současných wattpad autorů je špatné psaní přímé řeči. Někteří tomu jednoduše nevěnují pozornost, čímž dělají fatální chybu. Samozřejmě, každá závažnější chyba čtenáře svým způsobem odrazuje - nemluvím o překlepech, protože to se prostě stává, i když by nemělo, ale různé míchání uvozovek a interpunkce opravdu nepůsobí hezky. (Dobrá rada: před vydáním kapitoly je dobré si ji znovu překontrolovat.)

Co přímá řeč vyjadřuje? Přímá řeč, která se ohraničuje uvozovkami - na začátku dole a na konci (až za interpunkcí) dole, vyjadřuje přesně to, co někdo říkal, křičel, nebo podobně. Jedná se o doslovné přepsání něčí řeči. Přímá řeč je často následována uvozovací větou, což je takové to pokračování typu řekl, špitl, odsekl, ..., a říká nám, kdo a jak mluvil. Pokud je přímá řeč ukončena a nenásleduje ji uvozovací věta, je to prostě obyčejná věta s uvozovkami. Pokud je následována uvozovací větou, tak po uvozovkách bude užito malé písmenko.

Vymyslíme si krátký příběh, na kterém si vše ukážeme. Máme tedy dvě postavy, Adama a Evu, kteří si spolu povídají.

,,Ahoj." Mladík jménem Adam se na Evu usmál.
,,Ahojky," odvětila dívka a vřelý úsměv mu oplatila.

Čeho jsme si mohli povšimnout? Adamův pozdrav je zakončen tečkou a po uvozovkách je velké písmeno. Tak je to správně. V druhém případě Eva odpověděla, a jelikož následuje uvozovací věta s malým písmenem, jako interpunkční znamínko byla použita čárka (která může být nahrazena otazníkem nebo vykřičníkem, ale tečkou NIKOLIV).

Může však nastat i případ, kdy je v první řadě psána uvozovací věta a až za ní přímá řeč.

Adam prohlásil: ,,Jsi krásná!"
Eva tiše šeptla: ,,Děkuji."

Pokud je psána první uvozovací věta, která následující přímou řeč uvozuje, klasicky jako každá věta začíná velkým písmenem, a pozor!, končí dvojtečkou. Za dvojtečkou je dále psána uzavřená přímá.

Třetí a pravděpodobně finální možnost je, že uvozovací věta rozděluje přímou řeč na dvě části.

,,Jsi rozkošná," zasmál se Adam, ,,a mně se tak líbíš."
,,Znovu děkuji," uculila se Eva, ,,ale nejsi první, kdo mi to říká."

To, že přímá řeč VŽDY začíná velkým písmenem, víme všichni. Pokud však nastane tento případ, tak v druhé části přímé řeči je písmeno již malé. V obou případech výše u slov a a ale vidíme, že doopravdy začínají malým a ne velkým písmenkem. Je to zapříčiněno tím, že uvozovací věta, která taktéž začíná malým písmenem,  je obklopena čárkami a za čárkou se velké písmeno nepíše.

Je tedy potřeba si zapamatovat několik jednoduchých pravidel, abychom správně psali přímou řeč.

1. Přímá řeč vždy začíná velkým písmenem.
2. Pokud přímou řeč následuje uvozovací věta, nemůžeme napsat tečku.
3. Uvozovací věta začíná vždy malým písmenkem, pokud nestojí před přímou řečí.
4. Uvozovací věta, která je vložena do přímé řeči a rozděluje ji na dvě části, je vždy z obou stran oddělena čárkou.

Ještě něco málo k samotným uvozovkám, které se také často píší chybně.

,,Tak zase příště," rozloučil se Adam s Evou.
Dívka mu ještě stačila zamávat, než jí zmizel z obzoru. ,,Měj se!"

Nezáleží na tom, jaké písmeno je na začátku přímé řeči a jaké je konečné interpunkční znaménko, protože uvozovky se vždy píší stejně. To, že se píší ještě před samotnou řečí - a hlavně dole, dává rozum, ale spousta autorů dělá chybu v tom, že druhé uvozovky užívá ještě před interpunkčním znaménkem. To je chyba. Druhé uvozovky se vždy píší nahoře a až za čárkou/tečkou/otazníkem/vykřičníkem. Pokud za nimi již nic psáno není, žádná další tečka se NEPÍŠE.

Dám vám teď pár příkladů toho, jak to NESMÍ vypadat.

,,Ahoj".         <- Interpunkce za uvozovkami.
,,Ahoj.,,        <- Druhé uvozovky dole.
"Ahoj."          <- První uvozovky nahoře.
,,Ahoj.".         <- Další interpunkční znaménko. (To je, prosím vás, absolutní nesmysl. Nepište to tak. NIKDY.)

I co se týče uvozovek, je dobré si zapamatovat pár jednoduchých pravidel.

1. První uvozovky se vždy píší dole a následuje je velké písmeno.
2. Druhé uvozovky se píší nahoře a vždy až po interpunkčním znaménku.

Není to tak těžké, ne? Když se to člověk naučí správně hned napoprvé, zůstane mu to již do konce života. Je také dobré vědět ještě dvě takové drobnosti:

První z nich je, že pokud píšete postavu, která z neznámého důvodu koktá, velké písmeno se píše pouze na prvním písmenu/slabice, na koktané již ne.

,,A-ahoj."       <- Tak je to správně.
,,A-Ahoj."       <- Toto je špatná varianta.

A ještě druhá věc. Pokud jde myšlenka v přímé řeči do ztracena, čili před uvozovkami jsou tři tečky - píší se vždy tři, nikdy ne dvě či čtyři, tak je velice sporné, jestli psát interpunkci. (Osobně jsem se ptala profesorky českého jazyka a ta sama netušila, tak mi slíbila, že mi to zkusí zjistit.)

Dáme si příklad:

,,Myslela jsem si, že mě nemáš rád..." vzlykla Eva.
,,Ale to přeci není pravda...," zašeptal Adam.

Zda-li před uvozovací větu čárku psát nebo ne, to je spíše otázka citu. Gramaticky správně je verze, kdy za tečkami je ještě čárka (přeci jen, před uvozovací větou se nesmí psát tečka), ale naopak verze bez čárky je více stylisticky správně. V mnohých knihách jsem viděla jak jednu, tak druhou verzi, takže nejspíš záleží na vašem jazykovém citu.

Tak, přímá řeč je tu. Dalo mi to docela práci, ne že ne. :D Nikdy nevím, jak to správně ukončit, snad se nebudete zlobit. Myslím, že jsem přímou řeč vystihla dobře, nebo jsem se o to minimálně snažila. Uvidíme, jestli bude mít úspěch.

Jsem popravdě strašně ráda, že se mi podařilo najít stránku, ze které jsou právě tři grafy/obrázky (říkejte si tomu, jak chcete), proto níže přiložím odkaz jakožto zdroj. Doufám, že vám to nějak pomohlo. Za jakékoliv nápady, o čem bych mohla příště psát, mi napište do komentářů. Budu moc ráda za jakoukoliv odezvu.

Odkaz: http://www.mojecestina.cz/article/2014071301-jak-psat-primou-rec