Mafiánova kořist

...Zvykej si mazlíčku...

,,Mamíí, jdu na večerní procházku s Artym. Do hodiny jsem zpátky !!"
Místo odpovědi bylo ticho, z čehož jsem usoudila že spí. Nechtěla jsem ji budit, tak jsem čapla vodítko a otevřela dveře. Arty vyběhl jak má ve zvyku že dveří, div, že mě nepovalil.

Byla jsem zrovna na kraji parku, odkud už zbývalo pár chvil a byla bych doma... Kolem mě projela černá dodávka. Nějak jsem ji nevnímala, což byla možná má osudová chyba.
Ze zadu jsem ucítila jak mi někdo přiložil k puse mokrý kapesník. Ohlédla jsem se doleva, kde jsem spatřila čtyři zahalené muže.
Pak jakoby mi začaly těžknout víčka a já ačkoli nerada - upadla do hlubokého spánku...

-

Probouzím se, vzhledem k tomu, že nic nevidím, usuzuji, že je tma... Hrozně se bojím, kde je Arty, mamka, Taťka a Michael ?? Prosím ať jsou naživu... ,,Prosim "... Špitnu potichu...
Najednou slyším zvuky a následné prudké světlo a mně pár chvil trvá než se rozkoukám, podle toho, co vidím, se nacházím někde ve sklepě, ale kde, to nevím...
,,Ale, Mazlík se Nám vzbudil.." řekne mužský hlas, který mě opravdu vyděsí... Otočím se za ním, kde stojí mužská postava, bohužel mu nevidím do obličeje, protože ho má zakrytý kapucí, která odepírá přístup světla.
,,Co po mně chcete ??! Nic jsem vám neudělala, tak mě nechte na pokoji."
Neměla jsem sílu říkat ještě něco no, ani jsem nemohla, protože mé stěhování si, přerušil hrubý smích..

,, Princezničko, nedráždi hada bosou nohou, nebo nedopadneš dobře. Ty máš kurevský štěstí, že se tě nesmím dotknou, protože jinak by jsi byla už bez panenství..."

To mě vyděsilo, jen ta představa se mi zdála nechutně odporná, radši jsem zmlkla a poslouchala jsem, co řekne...

Najednou ke mně přišel, chytl mě za zápěstí a táhl pryč z té díry. Když jsme vyšli, nemohla jsem si odpustit zůstat stát s otevřenou pusou, prptoze tohle vypadalo, jak kdyby tu bydlelo nejmíň deset milionářů. Co milionářů, miliardářů. Zpět do reality mě dostal zas ten jeho slizký smích, prudce jsem se otočila a k mému překvapení tam nestal starý dědek, ale muž kolem dvaceti let, měl mikinu, ale i přes ni byla vidět jeho vypracovaná hruď.
Vlasy měl blond přehozené na stranu..
Ale nic to neměnilo na tom, že je hnusný a slizký netvor.

Ani jsem se nenadála a už jsem stála před dvermi do jakéhosi pokoje, podívala jsem se na toho muže, on se arogantně zasmál a stiskl mi zadek.
,,Auuu!!" zasyčela jsem. On se ke mně jen naklonil a do ucha mi pošeptal:
,,Zvykej si mazlíčku!"
Pak se arogantně usmal a vešel do místnosti před náma..

Tak, tohle je první díl. :) Líbí??
Děkuji moc :)