Můj Příběh 13+ POZASTAVENO

2. Kapitola

Vběhla jsem rychle do pracovny, sedla si na židli, slíkla si kalhotky, abych vyndala ten vibrátor a kolík, ale stihla jsem jen vibrátor, protože do mé kanceláře přišel můj šéf. Bylo mu 36, byl vysoký,  docela namakaný, hnědé vlasy a hnědé oči. Podíval se na mně podezřívavým pohledem, ale potom promluvil.

"Slečno Donovenová, máte pro mně ty dokumenty?" Řekl to tak vážně, jak jen mohl ale musel vidět alespoň ten vibrátor.

"Ne, pane Yvesi, ale vytisknu je a pak vám je přinesu do kanceláře, jestli vám to nevadí?"

"Samozřejmě, že mi to nevadí." Usmál se na mně a odešel. Šla jsem mu vytisknout ty dokumenty a zaroveň jsem mu došla i pro kafe. Vešla jsem k němu do kanceláře a zapomněla jsem zaklepat. A to jsem neměla dělat. Jenom jsem tam nakoukla a musela jsem okamžitě zmizet. Měl tam nějakou holku. Z oddělení pohledávek. Slyšela jsem, že prý přefik všechny holky, co tu pracujou a že jim to nevadilo. Se mnou se ale nevyspal. Nevěděla jsem, jestli mi to má vadit, nebo se na to prostě vykašlat.

Položila jsem na stoleček v čekárně před jeho kanceláří to kafe a posadila se do křesla. Já měla svojí kancelář před čekárnou. Najednou jsem uslyšela Filipovi vzdechy. Začala jsem být nadržená. Vzpomněla jsem si na anální kolík ve svém zadečku a na to, že jsem si zapomněla nandat kalhotky. Začala jsem si proto tvrdě zarážet kolík do zadečku. U toho jsem se ještě stíhala i prstit. Vzdychala jsem nahlas, ale z Filipovi kanceláře se ozývali ještě hlasitější vzdechy, takže to bylo v pohodě. Po chvíli jsem se udělala, ale neměla jsem dost, tak jsem začala tvrdě a prudce dosedat na pohovku, aby se mi kolik zabořil co nejvíc do hloubky.

Po chvíli se otevřeli dveře a vyšla ta holka. Překvapilo mně, která z toho oddělení to byla. Byla to bývalá modelka, Laura Kollar. A to mi asi před týdnem říkala, ža ke chlapovi do postele jen tak neskočí.

"Ahoj Lauro. Tak jakej byl?" Zeptala jsem se jí.

"Úžasnej. Divím se, že jsi s nim ještě nespala. Vždyť jsi tady nejhezčí." Pronesla ironicky a odešla

Vím jak to myslela. Před týdnem tady proběhla anketa o nejhezčí holku ve firmě, o kterou hlasovali jenom kluci, takže holky se nemohli k volebním urnám ani přiblížit. Já nad Laurou vyhrála o jeden hlas. Byl tam i navíc. Buď někdo hlasoval dvakrát nebo hlasoval někdo, kdo hlasovat původně neměl. Pan Yves to vzal tak, že se ten hlas bude počítat a dál se to neřešilo. Když mi Jane, moje nej kámoška, zavolala to, že jsem vyhrála, začala jsem si říkat, co na mně ten, co dal ten rozhodující hlas mohl vidět. Mám dlouhé černé vlasy, modré oči, hubenou postavu a průměrný prsa.

Na obrázku Alexa.

Šla jsem do jeho kanceláře i s kafem a těmo dokumenty. Když jsem tam vešla, a podívala se k jeho stolu, málem jsem omdlela. On byl pořád nahý! Jeho chlouba byla velká, i když neměl erekci. Když mně uviděl, okamžitě si nandal boxerky.

"Omlouvám se, Alexo. Nechtěl jsem vás rozrušit. Položte ty dokumenty sem a to kafe taky. Ale neodcházejte. Musím s vámi mluvit."

Udělala jsem to, jak to chtěl a posadila se do křesla. Trochu jsem si ten kolík zarazila hlouběji a tak jsem se sebou škubla a pan Yves si toho samozřejmně všimnul.

"Jste nějak nervozní. " Popošel ke mně a posadil se na opěrátko křesla.

"Ano. Ovšemže jsem nervozní. Před chvíli jste ojel jednu holku a co když máte zálusk ještě na jinou. Třeba na mojí maličkost." Při slově maličkost se zadíval na můj dekolt. Pak ale zavtěl hlavou a zadíval se mi přímo do očí.

"Víte, moji rodiče se přijedou podívat, jak se mi daří. Nevědí, že jsem mafián a ani to, že radši píchám děvky než randím. Myslí si, že jsem rodinný typ, co má přítelkyni a normální pojišťovací impérium. A já to tak chci nechat. Ale mám problém. Nemám přítelkyni a nějakou drahou herečku si najímat nechci. Takže mám dotaz.  Mohla by jste hrát mojí přítelkyni, co se mnou bydlí a je se mnou šťasná?"

Čekala jsem cokoliv, ale tohle ne. Najednou se mi podíval hluboko do očí. Jeho čokoládové oči se vpíjely do mých. Najednou jsem v sobě našla odpověď.

"Ano."