Trable s Nebelvírem (CZ - HPFF)

Myslánka

Dodatek - 2. 5. 2016

„Říkala jsem ti, ze školy," zněl matky hlas, který byl oproti hlasu jejího otce klidný. „Starý přítel mého bratra."

„Ten přítel?" zeptal se nenávistivě pan Cooper. Shay se zaposlouchala lépe. Vážně její matka řekla ‚ze školy'? Jako z Bradavic?

„Ne, ten ne. Ten je dávno... pryč."

---------------------------

Povídali si dlouho do večera, než se Remus Lupin omluvil, že už opravdu musí odejít, a vstal od stolu. „Doprovodím tě," navrhla paní Cooperová a taky se zvedla.

„To myslím, není potřeba," zabloudil Lupin pohledem k panu Cooperovi, který vypadal, že s ním nemůže víc, než souhlasit, ale Emilie si stála za svým.

„Nemluv nesmysly. Jak dlouho jsme se neviděli? Devatenáct let?" Shay viděla ten letmý pohled, který matka věnovala Will, jen nevěděla, co znamená.

----------------------------

„Willow je-," začal Lupin, ale paní Cooperová mu do toho skočila.

„Já vím."

„A Shailene?" První část otázky visela ve vzduchu.

„Ne, ne, ta ne. Ale jsou to mé dcery. A když je on teď venku z Azkabanu... Musíš na ni dávat pozor, Remusi." Hlas se jí chvěl, když mluvila, i přes to, že bylo teplo. Shay s Will si vyměnily tázavé pohledy, ale žádná nic neřekla.

---------------------------

Nejbláznivější věc, kterou udělala, byla asi v našem čtvrtém ročníku, kdy byla na Astronomické věži a skočila přes okraj. Nevím proč, ale James byl tak v pasti, že skočil za ní, a kdyby nepoužil polštářové kouzlo, tak by byli asi oba mrtví a my bychom nevedli tuhle konverzaci. Vlastně jsem ani nezjistil, proč to chtěla udělat. Jestli se chtěla zabít, nebo ji něco popadlo, nebo jen prostě ráda stála na zábradlí a skákala dolů... Opravdu netuším. Lidi mají divné koníčky.

---------------------------

Naposledy jsme se viděli někdy v září? To byla ta velká párty, kterou uspořádal James. Dostali jsme podmínečné vyloučení, že jsme přinesli mezi nezletilé studenty alkohol. Tu noc si vážně nepamatuju, ale týden na to zmizela. Mezitím se jí ještě povedl ten sebevražedný kousek na Astronomické věži. Ani James nevěděl, co se s ní stalo. Zmizela z povrchu zemského.

---------------------------

Byl čas. Shailene už nebavily výmluvy. Chtěla vědět, co to všechno mělo znamenat. Chtěla vědět, proč její matka odešla z Bradavic, všechny ty Remusovy narážky. Siriusovy dopisy si pročítala dokola a dokola a snažila se číst mezi řádky, ale nic nenašla. Možná jen, že do ní byl Sirius zakoukaný, ale to jí bylo k ničemu.

Půl roku jí trvalo se vyhrabat z truchlení a nářku. Smutku. Půl roku jí trvalo vrátit se do starých kolejí, ale byly zrezivělé. Chyběly jim kusy. Chyběl jim Fred, Remus a všichni, co v Bradavicích přišli o život. To byly spojnice, bez nich to nemělo smysl. Ale to bylo, když byla sama. Nic na sobě nedávala znát, hlavně ne před Georgem. Jednou týdně za ním chodila a nechávala ho vybrečet se jí v klíně. Nesoudila ho. Slzy samy jí přitom smáčely tváře. Neměly na vybranou. George to potřeboval. Ona tu byla pro George. Byla tu i sama pro sebe.

A to její já už mělo všeho plné kecky.

Will taky chtěla všechno vědět. Will to potřebovala vědět. Také se jí to týkalo, také to byla její matka.