*5*

11 2 0
                                    

|Sisi|

(dopoledne z jejího pohledu :) )

"Ahoj Sisi!"uslyšela jsem písklavý hlas za s sebou.
"Ahoj Kidney!"otočila jsem se na přibíhající brunetku. Usmála se na mě tak, jak to umí jen ona. Má povzbudivý úsměv plný energie.
Došly jsme společně do školy. Šly jsme ke skříňkám a přezuly se.
"Koukej, Fill!"ukázala za kluka se světle hnědými vlasy. Začervenala jsem se.
"No tak, běž za ním!"vzala mě za ruku a táhla k němu.
"Nemůžu..."odporovala jsem, ale moc se mi to nedařilo.
"Ale notak Sisi."dál mě k němu táhla.
"Pochop, nemůžu za ním jen tak přijít a říct mu, že ho miluju."pustila moji ruku a začala se nadechovat, že něco namítne. Zacpala jsem jí pusu a ona mi věnovala naštvaný pohled.
"Napíšu mu vzkaz a hodím mu ho do skříňky."řekla jsem rozhodně a Kidney už nic nenamítala, naopak, souhlasila se mnou.
"Ale ne teď, za chvilku zvoní!"rychle jsme se rozešly k učebně.
Měli jsme fyziku. Nic moc, nemáme ji s Kidney rády. Sedíme spolu v lavici.
"Napíšeš mu to teď."podala mi kousek papíru.
"Ale nevím,  co tam mám napsat."smutně jsem na ni koukla.
"No...rozhodně bych tam nepsala Sisi, ale třeba 'Tajná ctitelka'..."zasnila se Kidney.
"Ty seš blbá...Takhle to je v knížkách, ale tohle je realita."vytrahla jsem ji z jejích iluzí.
"Prosim tebe...A co tam chceš napsat, hm? Povídej ty chytrá."koukla se na mě a začala se mi smát do obličeje. Kopla jsem ji do kotníku a hned toho nechala.
"Neboj, pomůžu ti."mrkla na mě.
"Siso, pojďte nám to vysvětlit k tabuli."ozval se učitel...

Stačí věřitKde žijí příběhy. Začni objevovat