Sms

9 6 0
                                    

Ráno jsme vstala jako každy ráno do školy.Šla jsem se opláchnout.

V zrcadle jsem zahlédla svojí postavu.Břicho začalo narůstat a já jen nehybně stála.Hodila jsem na sebe volnou halenku,aby nebylo vidět že jsem těhotná.Ale stejně to brzy bude vidět a ja nevim co budu dělat.

Možná bych měla jít na potrat.Přecejen jsem mladá studentka a dítě by mi bránilo v užívání si a snů.Ale na druhou stranu je to také živá bytost a má právo na život.Je to těžké se rozhodnou,ale zatím mám ještě trochu času.

Tak moc jsem se ponořila do svích myšlenek,že jsem malém přišla pozdě do školy.

Spěchala jsem k místu před školou,kde se každy den schazim s Huym.Ale tentokráte tam nebyl.

Chvíli jsem čekala,ale ano stopa po něm.Se zvoněním jsem sklesle vešla do školy.Nikdo ho dneska neviděl a ani mi neřekl,že mu je třeba blbě nebo něco.

Po škole jsem běžela rychle domů.Všichni si něco o mě a Huym šušjali.Prý dnes není ve škole jen kvůli tomu,že někam odjel s Darou.

Z očí mi vytryskli slzy.Nevěřila jsem tomu,že by mi tohle mohl udělat.

Najednou mi přišla ňáká sms.

Vytáhla jsem telefon z kapsy a uviděla jméno uživatele,co mi poslal sms.

!Dara!

Rozklikla jsem jej a s brekem odhodila telefon..

***
Ahoj,nevím koho zvás moje povídka baví a koho ne.Zatim budu pokračovat,ale nevim jak dlouho.Doufám že budu mít alespoň ňáké čtenáře,kterým se to bude líbit a budou to číst.

ObyčejnáKde žijí příběhy. Začni objevovat