Hybrid DNA

Co na to alfa

Sešla jsem po schodech do kucyně a nasála tu nádhernou vůni. Hmm. K večeři jsou moje oblíbené špagety. Neužívám si ale jejich chuť ani z poloviny, než obvykle, protože jsem nervózní. Musím říct rodičům o tom útoku na Beth víc a taky o mé proměně. Nejdřív ale počkám až odejde brácha, což je trošičku problém, jelikož je zvyklý si asi třikrát přidat, když mu něco chutná. A že o to není nouze, mamka je výborná kuchařka.

,,Děkuji za špagety." usměje se brácha a jde konečně do pokoje.

,,Jestli ti to nechutná zlato, tak mi to řekni." ozve se mamka.

,,Ne, mě to chutná." řeknu a naoko se pousměju. ,,Víš asi bych vám měla říct. To co napadlo Beth nebyl vlk, ale vlkodlak. Proměnila jsem se a Steve taky a no... všechno mi o tom řekl." odmlčela jsem se a rodiče vypadali trochu zaskočeně, hlavně máma.

Zavládlo trapné ticho, které jsem pokazila otázkou : ,,Proč jste mi o tom neřekli ?"

První se vzpamatovala máma :,,Víš, Mell, my jsme ti o tom chtěli říct, no ale víš jako malá jsi byla až moc vyrovnaná a klidná, téměř všechny děti s tímto genem jsou velmi energické a ty jsi byla jiná. A někdy se navíc u dívek stává, že se nikdy nepromění a žijí normální lidský život. Život vlkodlaka je plný rizika a my jsme mysleli, že se možná nepřeměníš."

,,Aha, to jsem nevěděla,"objala jsem rodiče, ,,ale měli jste mi to alespoň říct. Už jsem se chystala jít do pokoje když...
,,Počkej, musíš slyšet celou pravdu, ty nejsi obyčejný vlkodlak Mell, jsi hybrid."

,,Hybrid ? Co je hybrid ?"

,,Hybrid je kříženec vlkodlaka a upíra. Tvůj otec byl upír. Když jsem ho potkala, zamilovali jsme se do sebe i když byla smečka zásadně proti a upíří to od něj považovali za zradu. Pak jsem otěhotněla, nevěděla jsem, že to vůbec jde, ale stalo se a oba jsme se na tebe moc těšili. Nejspíš to bylo kvůli tomu, že  jsem se nikdy předtím nepřeměnila. Pak jednou když jel tvůj táta pozdě večer z města ho někdo naboural a probodl mu srdce. Musel to být někdo z upíří rady, někdo, kdo kdo nesnesl, že je "zradil." dokončila máma svoji řeč a po obličej sei jí svezla slzička.

,,A co se stane Beth, když ji kousl vlkodlak ? Neumře, že ne ?" napadlo mě najednou a slzy jsem měla na krajíčku.

,,No, vlastně naštěstí nic, jelikož bude už Beth taky za chvíli patnáct, tak by se nejspíš proměnila a takhle proměna nastane už příští úplněk."

,,A Beth je taky z rodiny vlkodlaků ?"

,,Ano, to je v tomto městě většina rodin, proto se jmenuje Wolf Hill.

,,Takže se promění už zítra večer za úplňku ?

,,Jo."

,,A neměli bychom o tom říct jejím rodičům ?

No, asi ano, protože jestli jim to neukáže, tak se jí to zahojí a pak se uprostřed noci promění a zmrzačí, ke komu se dostane. Že nás to nenapadlo. A vlastně mě překvapuje že ses už po první proměně dokázala tak perfektně ovládat. Ráno tam najdeme a řekněme jim to. Už běž spát, je už pozdě."

Hodiny ukazovali jedenáct hodin a už jsem byla vážně unavená, tak jsem dala rodičům dobrou noc a upalovala jsem do postele. Celou noc se mi zdálo, jak běžím po lese.

***

Tak co, jak se vám líbila tato část ? Prosím aby jste ke mě byly kritičtí, jestli nezjistím co dělám za chyby, nebudu vědět jak jak je napravit. :-) Have a nice day :D