Zakázaná vášeň

Kapitola 9

Maturitu mám za sebou a s jejím koncem přichází i dlouho očekávané pokračování. Možná není směrem, který jste si představovali, ale bylo třeba příběh posunou trochu jiným směrem - a zároveň o pár týdnů dopředu. Doufám, že výsledek se vám bude líbit. V dalších kapitolách už to začne vřít...

20. listopadu

Jay si ani nedokázala představit, jak moc ji setkání s Chrissy zasáhne. Dříve nevěřila, že by se duševní stav mohl odrazit na zdravotním, ale pak chytila chřipku a celý následující týden proležela v posteli. Hlava ji bolela a nemohla se na nic soustředit. Navíc neměla nic na práci, nic, co by její myšlenky přivedlo na jinou cestu. Většinu večerů probrečela s hlavou zabořenou do polštáře, aby rodiče neznepokojila.

Její rodiče si mysleli, že se jí vede na nové škole nadmíru dobře. Snažila se je udržet v klamu, kdykoli přišla domů, usmívala se a vyprávěla jim o spolužácích a nových kamarádech. Pravdou však bylo, že se necítila o nic líp než na staré škole. Následující měsíc se musela hodně přemáhat, aby školu přežila. Každý pohled, který dostala od Kim, v ní probouzel vzpomínky na ten jeden večer a zároveň pocit viny.

Vídat Sáru bylo ještě těžší. Sára se jí na incident v restauraci zeptala jen jednou, Jay si celou scénu pamatovala do nejmenšího detailu.

Po tom, co se po týdenní nemoci znovu vrátila do školy, Sára si ji o velké přestávce odchytla na chodbě. V tváři se jí odrážel soucit a Jay ho téměř nemohla snést.

"Jay, mohla bych se tě na něco zeptat?" Jay věděla úplně přesně, co za otázku si musela klást Sára celý týden. Jen přikývla a snažila se udržet slzy v očích a srdce na pravém místě. Nechtěla, aby jí nervozitou vyskočilo z hrudi, už tak byl celý její život dostatečně absurdní.

"Co se stalo mezi tebou a Chrissy? Možná mi do toho nic není, ale doufám, že jsem tvá kamarádka a připadalo mi, že tě to hodně vzalo, když jste se viděly. Tak jsem jen chtěla vědět, jestli bych ti nemohla nějak pomoct, jestli si o tom nechceš popovídat."

Jane si povzdechla. Doma o tom přemýšlela skoro neustále, co by asi tak Sáře mohla říct, až se jí zeptá. Nikdy ji nenapadla ta správná odpověď, která by vyřešila všechny její problémy. Jenže nemohla říct pravdu, protože pak už by musela říct všechno.

"Sáro, chci ti to říct a jednou to udělám, ale teď se na to necítím. Je to část mojí minulosti, která je moc soukromá. Prostě potřebuju trochu víc času, než ti to budu moct říct," pokusila se vysvětlit svoje důvody.

Nemohla Sáře říct všechno. Sára chodila s Timem a očividně jim to spolu nejen slušelo, ale navíc jim to i klapalo. Nechtěla Sáru postavit do situace, kdy by jí řekla, co cítí, a Sára by najednou byla nucená dát jí nějakou odpověď. A Jay se té odpovědi děsila nejvíc ze všeho. Nevěděla, jestli by teď přežila další odmítnutí.

Takže dny plynuly a Jane se víc a víc uzavírala do sebe. Sára ji jednou za čas vytáhla do kavárny, Tim ji dokonce pozval do kina a Kim se neustále nabízela, že spolu mohou něco podniknout. Pokud to bylo v jejích silách, všechny nabídky odmítala, ale po nějaké době už to prostě nemohla dál snést.

Nejdřív myslela, že opravdu zavolá Chrissy, aby se mohla ještě jednou vykřičet. Jenže to nemohla udělat, protože věděla, že by se jen cítila hůř. Myslela i na Joffa, který jediný znal téměř celou pravdu a mohla k němu být otevřená. Jenže Joff odletěl za kamarádem na druhou stranu států, takže jí nezbývalo moc možností. Nakonec zavolala Kim.

Sešly se v parku. Vítr foukal a Jay cítila, jak odnáší i část její bolesti pryč.

Kim šla pár kroků před ní, kopala do hromádek listí podél chodníku a něco si broukala. Pak už to nevydržela a otočila se.