Dokonalý učitel <3

Kapitola 15. - Konečné rozhodnutí

Konečně! Čas jít domů z tohodle přesterilizovaného prostoru nazývaného nemocnice. Vklidu jsem si sbalila všechny věci a chystala se jít pro nějaký propouštěcí papíry. Sestřička mi je ale donesla, což mi ubralo práci. Rozloučila jsem se a odcházela ke vchodu, když v tom přijelo černé Audi r8. Vystoupil z něj muž v elegantním černém obleku. Když jsem očima přejela z jeho saka výše, stál tam Tom. Zastavil se mi dech. Že by si mohl z učitelského platu dovolit audinku? Lehce sem se ušklíbla. Přišel ke mě a dal mi letmou pusu na čelo.

"Přeji hezké ráno má nejsladší Luccy" popřál mi a pevně mě objal.

"Děkuji pane" ušklíbla jsem se.

"Tak dlouho jsem na tebe čekal a dnes jsi konečně celá moje." ďábelsky se usmál a já tušila co bude následovat. Buď mi naplácá nebo ohne rovnou v autě. Chichi. Lehce sem zavrněla a podívala se mu do očí. Jeho výraz byl.. Ty oči.. Celé hořely touhou se mě dotýkat. Hltala sem jejich každičký pohyb. Byla jsem v tranzu.

"Copak je drahá? Něco se děje" vytrhl mě Thomas z bujné fantazie.

"Nene, vůbec. Já -jen.. Že.. No.. Měla sem jít dneska s Kris na kafe, po dlouhé době mi z toho smradu hráblo a potřebovala bych někoho, kdo by mě politoval."

"A vadilo by ti moc, kdybych to byl já, do by tě politoval, a ne Kris?" nevěřícně jsem na něj hleděla. Kde vzal číslo na Kristine?!

"Eh..No. Překvapil jsi mě. Ale proč ne. Nevadilo jí to? Nerada bych jí nějak naštvala nebo tak" lehce sem se oklepla. Bylo mi Kris líto, nechci aby byla naštvaná.

" Ne, nevadí, neboj broučku. Ddokonce říkala ať si to spolu užijeme. Že na tebe bude čekat doma. Řekl jsem jí že ještě uvidím, jestli tě dovezu domů" ušklíbl se a vyplázl jazyk. Trochu sem se viděsila.

"Jak jako-že.. Nevíš-jestli.." chvilku sem nemohla popadnout dech. On mě chce fakt někde uhnout nebo co?

"Opravdu se nemusíš bát miláčku, já ti neublížím. Jen bych s tebou chtěl po dlouhé době být trošku o samotě. Chyběla jsi mi a celé dny jsem se ve škole nesoustředil na nic jiného než na tebe" usmál se. To mě potěšilo. Že jsem mu tolik chyběla.

" I ty jsi mi moc chyběl Tomě." opětovala jsem mu úsměv. Dal mi pusu a pobídl mne, abych nastoupila do auta.

"Kam by jsi chtěla jít drahoušku? Do restaurace, nebo domů?" optal se opatrně.

"Ani nevím. Možná někam do samoty, lidí už mám z nemocnice tak akorát po krk" zamračila sem se. Vážně , někteří důchodci byli na zabití. No vlastně ne jen oni. Ale hlavně oni. Je to hold složitý no.

Tom se hlasitě zasmál. "Dobře broučku, chápu. Radši někam na samotu"

Tiše jsem si oddechla. "Ano,..samotu.." pousmála jsem se. Tom nastartoval a my vyjeli přímo za nosem.

"Mám dotaz" podívala jsem se trochu vážným obličejem na Toma.

"Ano drahá?"

"Jak si učitel angličtiny a tělocviku může dovolit Audi r8?"

Tom se zasmál. " Čekal jsem, kdy se na to zeptáš. Úplně jednoduše. Jsem velice atraktivní a tudíž i - žádaný muž."

Nechápavě jsem se na něj podívala.

"Starší ženy, doučování.. Víš co myslím ne?" mrkl na mě.

"Aha.." No fuj. Zase do detajlů zacházet nemusí.

"Nemyslím tohle hlupáčku." pohladil mě po stehně. "Starší ženy jsem chodil opravdu doučovat, a ony mi moc rády dávaly nějaké ty dárečky. Hlavně v podobě tučných dýšek."