Dokonalý učitel <3

Kapitola 17. - O 4 měsíce později

Zatraceně! Hoří mi termín odevzdání ročníkových prací a moje konzultantka se na mě zase vykašlala. Pořád k ní chodím, ale madam "prasečí rypák" nemá čas. Hlavně že kafíčko s ostatními učiteli stíhá naklídeček. Že sem si vybrala zrovna ji. Jenže Tom už své svěřence má. Dokonce 3. To je bohužel limit. Ale možná by mi mohl dát nějaké konzultace u něj doma. Soukromé hodiny. Rawr, to by bylo. Ale pochybuju, že bych toho stihla tolik, co nutně potřebuju, zvláště v jeho přítomnosti.

Nenuceně vstávám z postele a jdu dolů. Dávám si vařit vodu na ranní kafe a koukám na chlebíček, který mi Kris udělala na snídani. Vypadá sice děsivě, ale chutná božsky. Ona Kris moc nevaří, to je spíš mé gusto. Ale když se spojíme my dvě a láhev kvalitního vína, to je panečku švanda. To pak palačinky lítaj i na strop.

Je čas jít do školy. Beru si tašku a mířím přímo do našeho ústavu plného nenávisti a odporu k učitelům a studiu samotnému.

Mám ještě 15 minut k dobru, tak se nejspíš stavím za Tomem a domluvím si schůzku na konzultaci mé ročníkovky. Snad mi s tím pomůže.

Když už tak přemýšlím nad Tomem, jsou to už 4 měsíce a náš vztah se nijak extra neposunul. Na naše společné bydlení se jaksi zapomnělo, sex sice zůstal pořád úžasný, ale city už taky nejsou co bývaly. Připadá mi že upadáme do stereotypu. A toho jsem se bála. Že by z nás mohl být takový ten pár, co si jednou týdně vrzne a pak je klid. Třeba je za tím něco vážnějšího. Možná bysme si měli promluvit.

Mířím k Tomovým dveřím, když v tom uslyším holčičí smích. Flirtovací. Má tam snad někoho?! Co to je? Se ztaženým dechem klepu na dveře a čekám na pokyn ke vchodu. Nastane minutové ticho a pak kroky mířící ke dveřím. Klika se pohybuje směrem dolů a v tom vychází ona...... Jenny.....Tomova přítelkyně. Ta, se kterou to moc neklapalo. Aspoň myslím... Koukali sme na sebe půl vteřiny, pak se Jenny usmála a se smíchem mě pozdravila.

"Ahooj, ty budeš Luccy, nemýlím se?"

" Ano, to sem. Jenny že?"

"Jasný" zasmála se...

"Doufám že neruším, ale potřebovala jsem pomoc od pana Walkera s ročníkovou prací. Ale jestli ruším, klidně to počká a dojdu později."

"Ne ne v pořádku" odvětila Jenny, "klidně pojď my už stejně zkončili viť Pusíku" hlasitě se zasmála a ušklíbla se na Toma. Ten jí odpověděl úsměvem.

Pusíku? Bože, co to je za novej trend? Kdo to vymyslel?

Jenny mě vyzvala dál a s úsměvem na tváři zabouchla dveře. Stála sem asi ještě 10 vteřin, než sem Toma začala plně vnímat.

"Ahoj Luccy, copak se děje? Proč se tváříš tak smutně?"

"Ahoj...Netvářím se sklesle, nebo.. Co tu dělala Jane?"

"Jenny? No byla mě navštívit. To je všechno"

Z jeho výrazu sem ale vycítila ještě něco..Nedalo mi to a tak sem se zeptala.

"A dál? Určitě to není všechno..Něco ti řekla. Taky nevypadáš moc vesele, děje se něco?"

Povzdechl si, koukl dolů a pak zpátky na mě.

"Jenny je těhotná. Budu táta......."