Dokonalý učitel <3

Kapitola 16. - Konec víkendu

Byl to naprosto úžasný víkend. Tolik sexu jsem ještě v životě nezažila. A toho jídla. Bože, já budu tlustá. Budu si připadat jako nějaká těhulka. To by byl nápad! Přiberu pár kilo a Kris řeknu že sem v tom! Ta se picne!! (hlasitý smích-skoro až chrochtání.)

S Tomem se cítím tak bezpečně a...Nádherně. Tohle jsem nikdy předtím nezažila. S žádným klukem. On je tak,..tak...Vyspělý. Je to muž. Sice o trošku starší než já, ale co už.

"Čumáčku?" opatrně do mě šťouchl a odklonil mě tak od přemýšlení nad naším vztahem.

"Ano Tome, co potřebuješ?"

"Nic, jen.. Chci ti poděkovat."

"Za co?" nechápavě jsem mrkla.

"Za to, že jsi..." přerušila jsem ho svým "zpěvem". No spíš krákáním..Nebo nějakým těžko popisovatelným zvukem.

"Merciii, za to žeee jsiii" (hlasitý smích)

Vůbec se neusmál. Jen se smutně podíval a sklonil oči dolů. Urazila jsem ho snad? Mám se mu omluvit za skok do řeči?

"Promiň Tome, já, jen... Promiň že jsem tě přerušila" sklesla jsem očima a omluvila se.

Zničeho nic se na mě vrhl a začal mě lechtat. Ten bastard! Využil toho, určitě čekal že to řeknu a pak využil situace! Určitě to plánoval celej víkend!! Bastarde!!

"Ne prosííím, už doooost, prosííím... Já se asi počůrám.. DOST!!!" ale nepřestával. Už sem měla na krajíčku toho utíkat do obchodu a koupit si plínu pro děcka.

Najednou přestal. Uf. Akorát poslední kapka. Sakra. Tam dole. Sem...MOKRÁ?!! Já se fakt...? Cože? Ne!! Rychle jsem vyběhla z postele a utíkala do koupelny. Zamkla sem. To snad není pravda. Přece sem se nemohla...Nebo...

No fakt... Já si cvrkla. Měla sem malej flíček na kalhotkách. Fakt super. To je k hovnu!! SAKRA!! To je mi 10, že se počůrávám? Co mám jako teď dělat? Nemůžu jít bez kalhotek k Tomovi do pokoje. Ještě by si myslel, že chci, aby mě ojel. No jako.. Samozřejmě že chci. Ale, ne takhle. Ne když vím, co se mi právě teď stalo. Ale co mám dělat. Na ostro teda zpátky domů nepojedu. Na to sem moc hrdá. Ikdyž... Nebylo by to poprvé. Chach

(klep, klep)

„COJE!!!" zakřičela sem. Byla sem tak napružená. Kvůli němu vypadám jako dítě co neudrží vlastní moč.

„Lucy? Jsi...Jsi v pořádku?" opatrně se optal.

„Jo sem!" křikla jsem zpátky. Musím ho poprosit, aby mi donesl nový spodní prádlo. Bezva.

„Tak..Tak dobře" odvětil. No nic. Musím se rychle rozběhnout a vletět do pokoje pro prádlo. Takže, tři...dva...jedna...

„TEĎ!!!" zařvala jsem, vyrazila dveře od koupelny a běžela do pokoje. Ani jsem se nestihla podívat na Tomovu reakci, ale musel z toho být uplně v šoku, ne-li dostal infarkt. Rychle jsem ze šuplíku vytáhla kalhotky, oblékla si je a hotovo. Teď sem čistá jako dětská prdýlka. Neposkvrněná. Musela sem se začít sama sobě smát. Byla to jako akce v nějaké Bondovce. Střádat plán jak utýct z koupelny a běžet si pro náhradní spodní prádlo. Psychopat. Divím se, že mě Kris nebo někdo z rodiny ještě nešoupl do polepšovny. Když jsem se konečně vzpamatovala, Tom stál ve dveřích a nevěřícně na mě hleděl. Byl vyděšený a jako by byl zrovna po srdeční příhodě. No jo! Vždyť já se ani neohlídla, jestli jsem tomu chudákovi nevyrazila zuby.

„Lucy?" stál tam jak přikovaný a nedokázal ze sebe skoro nic vytlačit.

„Ah promiň Tome. Promiň jestli jsem tě vyděsila. Já jen. Měla sem takovou menší příhodu, která nešla odložit. Opravdu se omlouvám, jestli jsem ti způsobila šok" usmála jsem se a šla ho obejmout, když v tom odstoupil a odstrčil mě. Co se děje?

„Nezapomněla sis něco v koupelně?..... Cvrkánku?"

Cože? Jakej cvrk....

„DOPRDELE!!" zapištěla sem. To snad ne. Já tam zapomněla svoje kalhotky. No to snad ne. A to sem se tak pracně dostala z koupelny až sem do pokoje. Bomba. Víc ponížená jsem snad být nemohla. No, idkyž mohla. Ještě chvilku a mohla sem hodit bobek. Ikdyž, to už by asi nebylo tak vtipný. Spíš.. Nechutný Blééé. Fuj, sem to ale prase.

„Promiň cvrkánku, nechtěl jsem tě donutit až k tomuhle. Měla jsi říct, že máš problémy s prostatou" zašklebil se. Jasně. Vždyť holky ani prostatu nemají!

„Nechceš začít používat prostenal?" dopověděl. No počkej.

„Půjčíš mi ho? Určitě máš doma nějaké zásoby." No bomba! Trefa do černého slečno Greenová! Jste hvězda! Tohle je minimálně za zlatýho bludišťáka!

Tomův úsměv náhle poklesl a změnil se na nabručence. Musela jsem se začít smát. Tohle sem prostě zabila! Musím si pořídit knihu stěrů a začít sbírat své paměti. Abych to pak mohla předat svým dětem, a tak moje generace stěračů dál vzrůstala.

„ To nebylo vtipný Lucy, tohle je vážná věc."

„Promiň Tome" dala jsem mu letmou pusu. „Měla bych se už oblíkat, je nejvyšší čas jet domů. Byl to naprosto úžasný víkend, Tome. Moc děkuju. Nikdy jsem si to tolik neužila."

„To já ti děkuju, Lucy. Nebýt tebe, nikdy bych nebyl tak šťastný" usmál se. Je mi s ním opravdu nádherně. Chtěla bych, aby nám to vydrželo po celý život. Najednou mě bodlo u srdce. Vždyť má přítelkyni. Sice jim to neklape, to jo. Ale přece...

„Co se děje poupátko?" zvedl mi bradu a zadíval se do očí.

„Nic, nic.. Jen. .. Jen mě mrzí, že to tak rychle uteklo. Chtěla bych si to ještě někdy zopakovat."

„To já taky poupátko. Pokud budeš chtít, můžeme si to zopakovat třeba příští týden."

„To by bylo bezvadný" vyjekla sem. „Budu se moc těšit"

„Já taky, Lucy" políbil mě a zavelel: „VZHŮRU DO ÚKLIDU"

O dvě hodiny později jsme měli poklizeno a sbaleno na návrat domů. Tom mi pomohl odnést všechny věci do auta, zamkl chatu a frčeli jsme zpátky do kruté reality 21. století.

Když jsme přijeli k mému bytu, poprosila jsem Toma, aby mi otevřel kufr a já si vytáhla svoje věci.

„Počkej, pomůžu ti"

„Ne, to je v pořádku. Zvládnu to sama. Už nejsem tak vysílená"

„Dobře, dobře. Jen nechci, aby ses moc utahala, budu tě příští týden potřebovat" vyplázl na mě jazyk a ďábelsky zamrkal. Cože? Snad mě nechce nějak týrat. Nedej bože BDSM. To by mě škráblo.

„Neboj se. Naberu sílu přes týden, uvidíš. Už se moc těším na další rošťárny pane Walkere!" dychtivě jsem si jej přitáhla k sobě a začala vášnivě líbat. Byl tak sladký. Jeho pevné rty po mě toužily a já cítila, že mě potřebuje. Mňami!

„Už musím jít Tome. Kristine bude určitě celá bez sebe, a pokud se neukážu další dny tak si tě najde a vykastruje!" pohrozila jsem.

„Neboj poupátko. Už tě pustím ze svých spárů, jen abych ti zachránil život a sobě koule." Usmál se. Dobrej vtípek. Musela sem se usmát. Měl pravdu. Měl by si svoje koule chránit. Ráda bych je ještě využila.

„Tak ahoj zítra. Budeš ve škole?"

„Ano budu drahá, můžeš se ke mně stavit do kabinetu a trošku si tě vyzkouším, co ty na to?"

„Fuj, ty čuně!"

„Promiň. Promiň. Už utíkej nebo o ty koule fakt přijdu. Zítra poupátko. Miluju tě"

„Já tebe taky, šmudlo."

„Papa cvrkánku" zasmál se. Otočila jsem se a svraštila čelo. Takový vražedný obličej snad ještě nikdo nikdy neviděl. A že sem dokázala vymýšlet hrozivější! Rychle se otočil, mazal do auta a rychle odjel. Tak! A už mě nikdo nebude rozptylovat!

Odemkla jsem a vešla dovnitř bytu. Nikde nikdo. Kris asi ještě není doma. Tím líp, aspoň se vyhnu jejím věčným dotazům a hlavně, kastraci sebe a svého přítele.