Léto Lásky

2 díl- Pátrání začíná

Lukáš: Nevěděl jsem kde začít a tak jsem začal pátrat u jednoho kámoše, který s ní chodil taky do školy, zda sní není v kontaktu. Doufám že pořát bydlí v Brně na tom samém místě nebo jsem vháji.      Z odhodláním jsem se sebral a jel do Brna, cesta byla dlouhá a únavná, ale štěstí že bydlím v Praze. Hned jak jsem dojel na místo, vystoupil jsem z auta a šel ke dveřím bytovky. Crrrrrrr zvoním na zvonek Drevových. Najednou se otevřeli dveře. "Čau Jakube" Ahoj. Odpověděl "Co tu děláš?" Snad už víte že se jmenuje Jakub Drevor. :-) "No mám na tebe otázku" Pojď dál řekl a já vešel.

Chtěl jsem se zeptat jestli si vzpomínáš na Elizabet Rachlovou. Jasně kámo. Odpověděl že si byl stoprocentě jistý.  "Super a jsi s ní v kontaktu?" No její číslo pořát mám , ale nevolám jí a nevím jestli už nemá jíné číslo. Dopověděl a já ho poprosil o to číslo. Dal mi ho a já mu poděkoval a utíkal do auta abych se stihl vrátit k večeru........ Uběhlo pár hodin a já jsem doma. Je půl 9. A já přemýšlím.   Mám jí zavolat už teď? Ale co, když už spí. A co, když to číslo už nemá? Tyhle a další otázky my hlavou šrotovaly až doté doby dokud jsem neusnul. Štěstí že byl pátek a já v sobotu nikam nemusím. Vzbudil jsem se v 9 hodin. A dylema s tím jestli jí mám zavolat mě stále neopouštělo. A dost... řekl jsem si.     Vzal jsem mobil a volal.

Elizabet: Vzbudila jsem se a za se jsem ho měla v hlavě. Měla jsem sen že se mě snaží vyhledat. Někdy si říkám že je to stéjně zvláštní jaké skvělé ale i blbé věci se nám zdají a odehrávají ve spánku v hlavě. Crrrrrrrrrrrrrrrrr. Crrrrrrrrrr. Ozval se můj mobil. Sakra kdo to může být tak brzo po ránu a ještě k tomu v sobotu?

Elizabet: Halo tady Rachlová. Přeje te si.

Lukáš: Ahoj Elizabet. Tady Lukáš Ledecký, chodily jsme spolu na střední.

Elizabet:.................. A jooo už si vzpomínám. Ahoj!!!

Lukáš: Neodpověděla mi zrovna radostně asi není ráda že mě sliší. První se mě zeptala jak se mám. Ale potom to začalo. Skoro jako menší hádka přes telefon.

Kde si vzal moje číslo? Jak se opovažuješ mi po tom všem ještě volat? - A ještě spousta takových otázek a narážek. Ale potom jsem jí navšechno odpověděl a ona byla klidnější.Popovídali jsme si kupodivu dobře. A dokonce jsme se domluvily že se někdy sejdeme.

Elizabet: Hned jak jsme si z Lukášem po telefonu popovídali uvědomila jsem si že jsem řekla ano. Že s ním půjdu ven. Samou zamilovaností ale spíš nenáviděností jsem skoro nevěděla co říkám.              Sakra!!!!!! Křičela jsem přes celý dům.

Snad se příběh líbí. Kdyžtak pište svůj názor budu moc ráda za spětnou vazbu :-)