Léto Lásky

5 díl- Je večer

Lukáš: Je večer a já virážím k bytovce kde (prí) bydlí Elizabet.

Jsem tu a čekám už 5 minut.

Elizabet: Jo!!! Konečně jsem našla něco na sebe. "Super" Řekla na to spolubydlící. Jelikož jsem se namalovala už předem tak hodím na sebe svetřík popadnu kabelku nazuju boty a jdu. Když jsem vyšla Lukáš už tam stál. Připadala jsem si trapně protože tu už čeká určitě dlouho.

Lukáš: Je to ona říkám si, když vydím někoho vycházet ze dveří. Jo je to ona..... Pomalu šla k autu, nebyla si moc jistá jestli jde správně ale, když otevřela dveře už se nebála. 

"Ahoj tak tě konečně podlouhé době rád vidím." Řekl jsem s usměvem, dobrou náladou ale i tak z roztřeseným hlasem. "Ahoj já tebe taky Luky." Řekla hned když nastoupila a zavřela dveře. Řekl jsem si v duchu. (Páni říká mi tak jak na střední teda asi se toho tolik nezměnilo kromě věku a jejího vzhledu. Ale je pořád krásná) "Tak jedeme né? " Zeptal jsem se z upřímným pohledem na ní. "Jo určítě ale kam?" Zeptala se mě. "No do restaurace, nech se překvapit kam."     "Tak jo"

Elizabet: Ustrašená jsem se blížila k černému autu. Ale naštěstí správně. Nastoupila jsem k němu a trošičku jsme si popovídaly. A hned jsme jeli někam do restaurace na věčeři.

Lukáš pomalu brzdil a parkoval. Vystoupily jsme a já jen z otevřenou pusou na tu restauraci zírala. "Páni to snad ne tu jsme měly před 4 roky rozlučku ze třídou."  Byla hodně udívená a tahle věta z ní vypadla z úplným nadšením. "Jo to je ta skvělá restaurace na, které máme skvělé vzpomínky." Řekl jsem bez rozmíšlení nadšeně.

Lukáš: Pomalu jsme vcházeli dovnitř. A sedli si ke stolu do jednoho rohu v mýstnosti, který jsem rezervoval předem. Řekl jsem si opět v duchu (Zatím to jde skvělé, ona je skvělá)

Snad se líbylo teď, když mám více času budu psát častěj. :-)