„Cale?" zaslechl jsem hlas, tak jsem rychle otevřel oči.
„Co je, Mikey?" zeptal jsem se.
„Promiň, nechtěl jsem tě budit, jen jsem ti chtěl říct, že vám vyklidím na dopoledne barák," špitl.
„Nemusíš," řekl jsem.
„Ale jo, musíš jí toho hodně říct, já donesu i oběd, tak nic nevařte," usmál se.
„Díky kámo," zachraptil jsem.
„Za nic, jsem rád, že jsi konečně šťastný a usměvavý," řekl.
„Jo, já jsem," pousmál jsem se.
„Já vím, že jo, tak zatím ahoj," usmál se.
Michael opustil pokoj a já přemýšlel, co s Den podnikneme, nakonec mě přemohla únava a já znovu usnul.
Probudil mě až po několika hodinách telefon, který jsem nechal být, tím pádem spadl do hlasové schránky.
„Calume, volal mi Luke, že to v tom studiu nevyšlo, tak letí domů, kolem páté jsou tady, já jen aby jste věděli,"
„Dobré ráno," špitla vedle mě Den a přetáhla si přes hlavu polštář.
„Neschovávej se přede mnou," pousmál jsem se a polštář jsem chytil.
„Vypadám jako smrtka, Cale, lekneš se mě," řekla, ale i přesto stisk polštáře povolila a já ho mohl v klidu oddělat.
„Jsi krásná," špitl jsem a díky mé nešikovnosti jsem se svalil na ní.
„Slovo krásná není v mém slovníku, navíc ty máš co říkat, jsi speciální," odpověděla a já se odhodlal ji políbit.
Ihned se odtáhla, jenže mlčela.
Nevěděl jsem, co jsem udělal špatně.
ČTEŠ
I might be in love with fan. // calum hood
Fanfic„Calume, pochop, že to není láska, já jsem tvoje fanynka a ty jsi slavný, navíc tvoje kapela tě potřebuje," řekla a odhodlala se mi kouknout do očí. „V tomhle se mýlíš, nic na světě není důležitější, než to, aby jste byli šťastní a on rozhodně šťast...
